V březnu jsme si ještě párkrát odskočili z hor. Čekala nás oslava narozenin, divadlo a dva koncerty. Vše se vydařilo, ale v dubnu na zahrádce se teď odehrávají děje největší.

Spěchali jsme. Na horách jsme měli z práce venku skoro úpal a najednou předpověď hlásila teploty padající v noci pod nulu. Věděli jsme, že doma kvetou meruňky a pučí další ovocné stromy. Nemohli jsme je nechat bez pomoci.

Už cestou domů jsme si všimli změn v krajině. Zelená pole, zelené a bílé keře i stromy podél silnic.

Po cestě jsme stihli zakoupit dvě folie a hned večer jsme se na zahrádce dali do obalování stromků vším, co jsme našli. Balení velké meruňky jsme po chvilce vzdali, to se nedalo. Foukal už studený vítr, rval nám folii z rukou a igelit sklouzával. Pomocí provázků a uzlování jsme tak, jak to jen šlo, obalili alespoň menší stromky.

Doma byla zima, na zahrádce jsem vymrzla, a tak jsem po půlnoci ještě nespala. Strach o stromy přinášel další myšlenky. Vždyť my jsme nezabalili ty dva mrňousky! Vzala jsem baterku, venku rozsvítila a hledala v dílně, čím bych ty malé korunky přikryla.

Jestliže jsem kdysi psala, že stromky na zahrádce vypadaly ráno jako po plese, teď za měsíční noci připomínaly Halloween. Foukal vítr, takže se igelitové obaly nadouvaly a chrastily, deky a závěsy částečně povlávaly ve větru a černá folie tomu dodávala. Možná strašidelné, ale snad účinné, myslela jsem si. Na drobnou korunku švestky jsem natáhla tašku, na malou meruňku jsem navěsila nějaké mikiny a montérkovou bundu z dílny.

Do rána opravdu mrzlo a pořádně. Ve všech nádobách a kbelících pod stromy byl led. Doporučuje se dávat vodu do nádob, půdu pod stromy zalít nebo koruny orosit. Já jsem stromy jen zalila a nanosila pod ně vodu.

Tohle vše se opakovalo ještě jednu noc, potom jsme stromky vysvobodili. Bílé meruňky částečně zhnědly, doufáme však, že by nějaké ty ještě nerozvinuté květy mohly přežít. Vloni byl mráz horší a meruňky byly hnědé docela, taky už měly plůdky a ty zmrzly. Vloni zmrzlo skoro všechno.

Letos byly ostatní stromy opožděné a nakvétaly o týden později. Pokud nepřijdou mrazy, mohly by jaro přežít bez úhony.

Nyní, v polovině dubna, předpověď hlásí počasí skoro letní. Na zahrádce vše probíhá skokem. Během jednoho dne je koruna třešeně bílá, hned za ní se švestka za jeden den také obílila. Broskvoně si drží tmavě růžovou barvu již několik dní, jen více otvírají květy sluníčku a včelkám. Kromě nich už květy lákají i čmeláky a motýly.

I my jsme se na zahrádku na celý den přestěhovali. Jednak tam je práce od rána do večera a jednak se tam, když nemrzne ani nefouká, už moc pěkně žije :-)