Dá se ale v tomto případě vyhnout nějakému razantnímu zákroku typu operace? Naštěstí ano. Ulevit může hned jediná lekce tzv. ideomotorické terapie. Nicméně úplná náprava samozřejmě vyžaduje trochu trpělivosti.

Třicetiletý neurolog MUDr. Jonáš Kunst se dlouho potýkal s problémy se zády, konkrétně s vyhřezlou ploténkou v bederní páteři, která způsobovala silné bolesti vystřelující do pravé nohy. Téměř půl roku žil v konstantních bolestech.

„Dlouhodobě mě trápila omezená hybnost a nepříjemné pocity, které mě výrazně omezovaly v každodenním životě. Bolest byla natolik intenzivní, že jsem musel užívat silné léky proti bolesti. Žádné rehabilitace nepřinášely trvalé zlepšení,“ popisuje své trápení neurolog.

Ideomotorická terapie - recept na vyhřezlou ploténku

Po čase pan Jonáš získal doporučení od kamaráda, rehabilitačního lékaře, aby vyzkoušel metodu nazvanou ideomotorická terapie. Dozvěděl se o ní z knihy Síla-Stabilita-Mobilita, kterou napsal autor této jedinečné metody – Václav Rázl.

„Kamarád věřil, že by mi ideomotorická terapie mohla pomoci. Už během první konzultace, která trvala dvě hodiny, jsme se zaměřili na konkrétní aspekty mého špatného držení těla. Ukázalo se, že moje vyhřezlá ploténka byla důsledkem kombinace sportovních úrazů a dlouhodobě špatného držení těla v práci, tedy v nemocnici,“ vysvětluje doktor Kunst.

První výsledky hned po první konzultaci

Pan Jonáš jezdil na konzultace vlakem z Brna do Prahy. Cesta tam pro něj byla kvůli bolesti nesnesitelná. Jenže už po první konzultaci cítil, že se záda uvolnila, a tím byla snesitelnější i bolest do nohy. Cesta domů pak byla mnohem lepší než na konzultaci.

„Než jsem objevil ideomotorickou terapii, absolvoval jsem několik odborných rehabilitací, aby se bolesti daly vydržet. Avšak nešlo to bez silných léků na bolest. Jakmile jsem ale začal cvičit podle rad pana Rázla, trvalo pouze několik málo týdnů, než jsem mohl léky začít vysazovat a vracet se ke sportu. Nyní sportuji více než před výhřezem ploténky. Už je to 3 roky, co jsem nepotřeboval analgetika. Bez bolesti se žije rozhodně lépe,“ doplňuje s úsměvem Jonáš Kunst.

Pár konzultací pomohlo napravit tělo

Co bylo základem úspěchu metody, která dokáže napravit nejen vyhřezlé plotýnky, ale také třeba špatně fungující svaly pánevního dna, diastázu (rozestup přímého břišního svalu), nebo i problémy s krční páteří?

„Veškeré postupy mi dávaly perfektní smysl hlavně proto, že fungovaly na mém těle. Během několika dvouhodinových konzultací jsme se věnovali určitým aspektům mého vadného držení těla, které ještě umocnila práce v nemocnici. Dostal jsem rady týkající se cviků na doma, ale později také, jak praktikovat cviky v posilovně. Protože svalová hmota je důležitá a nesmí se zapomínat rozvíjet obzvláště po čtyřicítce a dál,“ pokračuje neurolog.

Záda jako nikdy předtím

Se zády měl pan Jonáš potíže od dospívání, nicméně jeho nejbližší okolí se shoduje, že nyní jeho záda vypadají jako nikdy předtím. Jeho problém spočíval v tom, že neměl dobře vedené aktivity zaměřené na kvalitní postavení zad. To se ovšem naučil za cca 4-5 dvouhodinových terapií.

„Jako neurolog se s lidmi s bolestmi zad setkávám každý den. Díky ideomotorické terapii se mi otevřela nová perspektiva na tuto problematiku. Když byla u mě bolest akutní, cvičil jsem každý den ráno i večer. Nyní, když jsem několik let bez bolestí, se stále snažím dodržet cviky, které jsem se naučil, a to každé ráno a několikrát do týdně těžší cvičení v rámci posilovny,“ dodává MUDr. Jonáš Kunst.

Jak funguje ideomotorická terapie?

V rámci cvičení se inspirujeme vlastním tělem. Mozku dáváme informace o předpokládaném pohybu a respektujeme reakci těla, která je naprosto dokonalá, jestliže je řízená centrální nervovou soustavou.

„Pokud chceme zdvihnout činku, musíme to dát na vědomí své nervosvalové soustavě představou, že chceme činku někomu podat, nebo ji odložit na konkrétní místo. Zcela zásadní je nezpevnit hned vědomě tělo, ale naopak ho nechat uvolněné. Stažení těla totiž zabraňuje přirozenému pohybovému programu, který vymyslela příroda,“ popisuje Václav Rázl, autor ideomotorické terapie a knihy Síla-Stabilita-Mobilita.

Návrat do prvního roku života

Kýženým efektem je cvičení je tedy zvětšení prostoru v kloubech, zvýšení stability těla, hybnosti a síly v končetinách. Inspirací je pohyb dětí v prvním roce života, kdy se odehrává automaticky prostřednictvím opěrných funkcí končetin a hlavním spouštěčem se stává idea pohybu - snaha něco vidět, slyšet, cítit, někam dosáhnout, někam se přemístit. Dítě neřeší, jaké svaly k tomuto cíli použije.

„První trénink je vždy věnován diagnostice těla a zjištění problémů reálných i potenciálních. Pak začneme pracovat na jejich odstranění. Většina lidí pocítí výsledky cvičení hned již během úvodního tréninku, a to díky přenastavení těla a zaktivováním chodidel. Někdy to trvá déle, ale do šesti týdnů se dostaví výsledek téměř vždy,“ upřesňuje Václav Rázl.

Dejme mozku představu o pohybu a nechme to na něm

Ve fitness se většinou hýbe rukama a nohama bez zjevného důvodu. Střed těla se ta zpevňuje vědomým zatínáním určitých svalových partií s cílem naučit své tělo se hýbat a stabilizovat v prostoru. Jenže náš mozek to dokáže mnohem lépe než my. Potřebuje ovšem od nás prostřednictvím představy pohybu optimální informace.

„Pokud vytváříme nějaký pohyb, měli bychom vědět, proč to děláme. Žádoucím cílem pak bude, že svaly celého těla pracují v celotělové harmonii – co se má zapnout, zapne se, co zase uvolnit, to se uvolní. Vše řídí mozek na základě optimální vstupní informace – představa pohybu končetin a těla v prostoru,“ uzavírá Václav Rázl, autor ideomotorické terapie a knihy Síla-Stabilita-Mobilita.