Kočka se na slunci vyhřívá

Je únor, teplo ještě dlouho

nebývá.

Jaro se za chvíli ohlásí. 

Blahodárné ticho nic neruší.

Vždy vyléčí neklidnou mou duši.

Příroda je můj elixír. 

Tulipány ještě nevykvetly. 

Chmurné myšlenky se rozpouštějí

jak mýdlo ve vodě

odplují jak lodě

do vzdálených míst 

Hladová kočka jídlo žádá

Mám tu jen nudle

ty nemá ráda 

Velké oči jak výr přivírá. 

Opatřit jídlo se tedy sluší

nasytit ubohou hladovou duši. 

Vybereš si mě pak? 

Naděje přece poslední umírá.

Použila jsem volný verš. Často se nejedná o verš rýmovaný; je tedy vyznačován pouze intonačně. Nevyskytuje se v něm konstatní počet slabik. Nepracuje ani s přízvukem, ani s délkou samohlásek. Volný verš poprvé použil americký básník Walt Whitman.