Podle praktických lékařů je nutné dokončit reformu primární péče, která začala v roce 2018. Usilují o to, aby byla primární péče dostupná všem 11 milionům obyvatel České republiky. Řešením jsou týmové praxe a příchod nových posil z řad absolventů lékařských fakult. Kampaň představili na 19. kongresu primární péče, který se v těchto dnech koná v Praze.

„Primární péče je základ každého zdravotního systému. Praktik je nejenom lékařem prvního kontaktu pro malé i velké pacienty, ale i jejich průvodce systémem. V Česku však svého praktického lékaře pro děti a dorost nebo všeobecného praktického lékaře nemá více než milion lidí, kteří tak nemají přístup k základní zdravotní péči, preventivním prohlídkám, screeningu a očkování,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka.

Praktici to chtějí změnit, a proto startují kampaň s názvem „11 milionů důvodů“. „Každý člověk v Česku je pro nás důvodem, proč kampaň spouštíme. Kvalitní primární péče musí být dostupná všem,“ zdůrazňuje MUDr. Šonka a upozorňuje, že poptávka po primární péči a její zatížení prudce poroste s tím, jak populace stárne a přibývá pacientů s chronickými nemocemi. „Proto přicházíme s konkrétním návrhem změn, které je nutné rychle uskutečnit. Jen tak můžeme čelit výzvě v podobě stárnutí obyvatelstva a epidemie chronických onemocnění a prodlužovat délku života prožitého ve zdraví. V tomto parametru citelně zaostáváme za vyspělými evropskými zeměmi,“ doplňuje.

V Česku nyní funguje asi 2 000 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, které pečují přibližně o 2 miliony dětí. Ordinací všeobecných praktických lékařů je asi 5 000. Takový počet ale na péči o 11 milionů obyvatel Česka nestačí. Ordinace jsou navíc už teď přetížené. Podle praktických lékařů je proto nutné přivést do primární péče absolventy lékařských fakult a změnit organizaci poskytování primární péče. Situaci mohou výrazně zlepšit týmové praxe. „Usilujeme o to, aby se do roku 2035 staly dominantním modelem poskytování primární péče v ČR. Jen v lednu a únoru letošního roku jich vzniklo více než sto padesát,“ popisuje předseda SPL. V týmových praxích funguje na jednom pracovišti multidisciplinární tým vedený praktickým lékařem. Jeho součástí jsou i další lékaři, kteří mohou pracovat i na zkrácený úvazek, a také zdravotní sestry a terénní sestra, případně nelékařský personál. „Ideální je, když má v jedné praxi vedle sebe starší lékař jednoho nebo dva mladší kolegy. Přináší to spoustu výhod nejen pro pacienty, ale i pro lékaře, například pro ženy po mateřské dovolené, které nemusí pracovat na plný úvazek. Lékaře odcházející do důchodu navíc v ordinacích plynule nahradí jejich mladší kolegové,“ vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost MUDr. Ilona Hülleová. Nutnou podmínkou fungování týmových praxí je podle ní kvalitní vybavení ordinací. „Lékaři, kteří v nich pracují, musí mít co nejširší možnosti diagnostiky, screeningu i léčby,“ říká.

Rozvoj týmových praxí ale závisí na příchodu nových posil do primární péče. Předsedové obou profesních sdružení usilují o to, aby počet pracovních úvazků praktických lékařů do roku 2035 vzrostl o tisíc. „Situace je kritická zejména u pediatrů. Těch ubývá a nedaří se je nahrazovat. U všeobecných praktiků je stav optimističtější, zájem o tento obor je mezi mediky poměrně velký,“ popisuje MUDr. Petr Šonka. V Česku je však podle něj málo rezidenčních míst, která slouží ke specializačnímu vzdělávání mladých lékařů. „V současné době jich je pro všeobecné praktické lékaře sto čtyřicet. Takový počet bohužel nedokáže pokrýt poptávku školenců ani školitelů, která je dvojnásobná. Zájemci o náš obor z řad absolventů lékařských fakult tak často končí jinde,“ vysvětluje předseda SPL. Praktičtí lékaři proto intenzivně jednají o navýšení počtu rezidenčních míst. Hlavním zdrojem financování specializačního vzdělávání by podle nich měly nadále zůstat dotace přidělované ministerstvem zdravotnictví, ke kterým se v budoucnu mají přidat i dotace z prostředků Evropské unie. „Snažíme se přesvědčit hejtmany, aby se na financování stávajících rezidenčních míst podílely i kraje. Ty navíc mohou zřizovat i místa vlastní,“ říká MUDr. Šonka a dodává, že specializační vzdělávání by mělo získat také větší podporu z úhrad od zdravotních pojišťoven. „Nejde jenom o zvýšení počtu míst. Zejména v pediatrii chybí i finanční prostředky na proškolení nových lékařů a na jejich mzdy. Rezidenti oborů všeobecného praktického lékařství a praktického lékařství pro děti a dorost musí mít stejné platové podmínky jako rezidenti v nemocnici,“ doplňuje MUDr. Hülleová.

Kampaň „11 milionů důvodů“ praktičtí lékaři postupně představí ve všech krajích České republiky. „Věříme, že přispěje ke stabilizaci sítě primární péče a zlepšení její kvality i dostupnosti,“ uzavírá předseda SPL.

Praktičtí lékaři se na probíhajícím Kongresu primární péče věnují řadě odborných problémů. Jedním ze zásadních témat je změna náplně preventivních prohlídek. „Ministerstvu zdravotnictví jsme zaslali návrh na změnu vyhlášky č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách,“ vysvětluje doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.