Rychlík nás dovezl z Hulína do Přerova, kde jsme přesedli na osobák. Potom už to bylo jenom kousek do cílové stanice. Projeli jsme ještě Rokytnicí u Přerova, kde jsme zamávali našemu "íčkaři" Rosťovi, a ve vedlejším Brodku u Přerova jsme vystoupili z vlaku. Bylo nás něco přes třicet z našeho holešovského "turisťáku".

Před nádražím v Brodku byly před obchůdkem v květináčích krásné rozkvetlé kytky a dokonce už velikonoční zajíčci. Protože jsme věděli, že po cestě toho rozkvetlého moc neuvidíme, rádi jsme se pokochali jejich krásou. Potom jsme už vyrazili do vedlejší vesnice Citov.

Byli jsme překvapení kolik zajímavostí jsme mohli, v nám neznámé obci, obdivovat. Napřed to byl vodní mlýn postavený na Morávce, prameni řeky Moravy. První zmínka o této stavbě je z roku 1739. Potom hezký malý empírový zámek. V současnosti je v majetku obce, a sídlí tam obecní úřad. Před jedním domem byla pěkná sbírka kovových zvířecích a pohádkových postav. Nemohli jsme si s nimi neudělat pár fotografií.

Po prohlídce Citova jsme se vydali do polí a luk na cestu okolo řeky Moravy. Příroda se pomalu probouzela, a cesta nebyla náročná. Převýšení na 13 km bylo jen 12 m. Když jsme přešli starý železný most přes řeku, dorazili jsme do obce Nenakonice, kde byla na návsi hezká malá kaplička. Po dalších 2 km nás v obci Věrovany zaujala hezká hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského.

Potom už naše cesta směřovala do Tovačova okolo tovačovských rybníků, kde plavalo spousta kačen a labutí. Spanilá věž tovačovského zámku je vidět z velké dálky, měří  96 m, a je to nejvyšší zámecká věž v celé naší vlasti. Prošli jsme hodně starým zámeckým parkem, a prohlédli jsme si aspoň zámecké nádvoří, protože turistická sezóna na zámcích ještě nezačala.

Utrmácení jsme se posilnili v hezké kavárničce na náměstí. Autobus a následně vlak nás dopravil do našich domovů. První větší výlet letošního roku se nám hodně vydařil.