Nádherné květy krokusů vyrazí na jaře ze země s mírným zpožděním za sněženkami. Snesou sice chlad i jarní sníh, ale milují sluníčko. Teprve na slunci se květy patřičně rozvinou a nabídnou k vidění svou krásu.

Krokus jarní, šafrán jarní neboli crocus vernus. Šafrán, latinsky crocus. Spatříme jej v březnu až dubnu v zahrádkách, parcích i jiných městských výsadbách. V naší zahrádce kvete druh větší, fialový, žlutý a bílý, a druh drobnější, světle fialový. 

Krokus je 10 až 15 cm vysoká rostlinka vyrůstající ze zásobní, cibulce podobné hlízy. Z ochranných blanitých listenů těsně u země vyrůstá růžice úzkých, asi 10 cm dlouhých zelených listů a nizoučký stvol, nesoucí květ. Květ má šest stejně velkých okvětních lístků, dole srostlých v trubku, žlutooranžovou čnělku, větvící se do tří částí, a tři krátké tyčinky. Semeník se po uzrání mění v tobolku. Krokus je rostlina vytrvalá, na zimu se zatahuje, množí se dceřinými hlízkami. Doporučuje se po čase rostliny vyjmout po odkvětu a rozsázet.

Na sluníčku krokusy rozevírají zcela své květy a nabízejí včelkám nektar a pyl. Při nočním chladu nebo v dešti se květy zavírají zpět do bezpečného špičatého tvaru, který čnělky i tyčinky spolehlivě ochrání. Při pohledu na sněženky v jejich sousedství vidíme, jaká výhoda je, v případě špatného počasí, mít k zemi skloněný kvítek.

Šafránů je známo asi 80 druhů. Ve volné přírodě je to  rostlina vzácná a chráněná, u nás např. ohrožený druh šafrán Heuffelův, nacházející se v přírodní rezervaci Hořina na Opavsku. Další státem chráněná přírodní památka je Lačnov na Vsetínsku, kde je největší naleziště šafránu bělokvětého u nás. Traduje se, že se na zdejší louky dostala semena šafránu z alpských oblastí v seně pro koně, v době napoleonských válek. I v Krkonoších roste silně ohrožený druh šafrán bělokvětý a šafrán karpatský.

A proč se říká, je toho jako šafránu, je toho málo, je to vzácné? Řeč je o vzácném koření, dříve i léčivu nebo barvivu, které se z šafránu získává. A sice květy šafránu setého, kvetoucího na podzim a pěstujícího se např. ve Španělsku, Řecku, Itálii nebo Íránu, se otrhají a ručně se odtrhnou jejich čnělky, které se na koření usuší. Hojně jej využívá třeba indická kuchyně. Koření je drahé, na 1kg je údajně potřeba přes 100  tisíc čnělek.

Těch krásných čnělek je mi moc líto, možná si šafrán setý v zahradnictví koupím, ale budu ho mít jenom na okrasu.