Kurzivka novoroční
Úvodní foto: Freepik, foto v textu Jan Zelenka

Tak jsem doma, při sklence střiku, přemýšlel o tom, co mi ten nový rok 2025 vlastně přinesl dobrého. Ale aby bylo jasno. V žádném případě nechci být negativní. Snažím se hledat jen samá pozitiva. A s těmi do tohoto roku vstoupit.

Ten největší přínos vidím hlavně v tom, že mi přinesl další rok života. Cením si toho hodně, protože je to kus života už pozdního. A ještě více si cením toho, že jsem mohl ten nový rok přivítat ve společnosti své dcery a připít si s ní sklenkou výborného červeného. Snažím se vnutit si myšlenku, že ta osmička na počátku věku není zase nic tak mimořádného. Ale díky osudu za ni.

Holt, jsem zase o rok starší. Mohl bych přidat ještě další charakteristiky, ale raději na ně nemyslet. Jsou spíše negativní. Horší zdraví, horší paměť a tak dál. Rozvádět to nebudu. Soustředím se spíš na ta pozitivní fakta.

V přípravě je další obsáhlá kniha glos a fejetonů, která zdárně pokračuje, moje oblíbená hospůdka i kavárna mají stále dveře pro mne otevřené, víno mi chutná a přátelé se mi nevyhýbají. A tak jsem šel prověřit, jestli víno v Gambáči chutná pořád stejně.

Poprašek sněhu a občasné zmrazky mne nutí k opatrnější chůzi. Na zastávce autobusu odpočívá známá babka, a tak jsem si k ní na chvíli sedl. Její stará fenka se pomalu přišourala a strčila do mne čumákem. Rozuměl jsem jí. Koukej mě podrbat. Jako by mluvila.

Blbě se mi zase dýchá, postěžovala si babka. Říká mi to už pět let. Má na to ale právo. Má přede mnou totiž náskok čtyři roky věku. Už ji ani nelákám na víno, vím, že abstinuje celý život. Ale vidím ji vždy rád. Je to taková známka, že život stále běží, jak běžet má.

Po nebi se honí tmavé mraky a slunce se marně snaží prodrat se ven. Nešel jsem do hospůdky přímo, ale dal jsem nejdříve procházku podél potoka. Opatrně našlapuji po kluzké cestě. Jeden černý kosák kousek ode mne něco prohledává v  trávě. Když mě uviděl, začal něco svou zvláštní řečí povídat. Možná mi nadával, to nevím. Možná to byl ten samý kos, se kterým jsem si povídal už před několika lety. Ten na mne tehdy vystrčil zadek. Tenhle se ale choval slušně. Opatrně jsem ho obešel.

Z vedlejšího paneláku vyšla paní s malým chlupatým bišonkem, který ke mně hned přiběhl a přitulil se. A tak jsem mu alespoň prohrábl jeho bílý kožíšek. Je to příjemný pocit. Za malou chvíli z vedlejšího vchodu vyšla malá dívka s velkým černým psem, který okamžitě zamířil k malému bišonkovi. Na chvíli jsem se zastavil a pozoruji, jak si spolu hrají. Hezký pohled. Na našem sídlišti je hodně psů. Hlavně těch malých. A většina z nich mě už zná. Oba pejskové si pořád hrají a hlasitě u toho štěkají.

Obešel jsem panelák a zamířil k hospůdce. Slunce se konečně prodralo skrz mraky a usmálo se na mne.

Je brzké odpoledne krátce po silvestru a naproti, přes ulici, je můj oblíbený Gambáč. Jeho vrátka jsou otevřená a na dálku mě už vítají. Ještě jsem se podíval, jestli něco nejede, a vykročil směrem ke sklence červeného.

A slunce pořád svítí.

A já se těším z dalšího nového roku.

 

 

„Škoda, že jediní lidé, kteří by dovedli řídit národní hospodářství, sedí v hospodě u piva.“

*

Milan Růžička, český dokumentarista a režisér

 

* * *

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
16 komentářů
Jana Šenbergerová
Takový začátek roku nemůže přinést nic jiného, než další hezký a naplněný rok. Zvedám pomyslnou sklenku červeného a přeji vám ho ze srdce celého.
Soňa Prachfeldová
S veselou myslí se dojde dál. A prý myšlenkám, které nám nedělají dobře, nedovolit vstoupit.
Zuzana Pivcová
Líbí se mi. Navíc mi fotka silně připomíná jedno zákoutí na Chodově na Jižním Městě.
Jan Zelenka
Věrko, těším se opět na sklenku vína s tebou v Gambáči.
Vlasta Nykodýmová
Ano, článek byl pro potěšení, mám úsměv na tváři. Děkuji ...
Věra Ježková
Jendo, pěkné. Ať ti slunce svítí co nejvíc. Ráda se budu těšit s tebou. :-)
Jan Zelenka
Paní Valeriánová, velký dík za váš empatický komentář. Potěšil mě. Moc.
Elena Valeriánová
Pane Zelenko, Váš článek je takové pohlazení po duši. Klid, pokoj, smíření a vděk. Vděk za to, že nám je dopřán ještě nějaký čas. A Vy ten čas i přes všechny Vaše zdravotní neduhy žijete krásně a naplněně. A to přeji i nám všem. Celý rok pohodu a zdraví, Elena
Jan Zelenka
Děvčata, děkuji vám za komentáře. Evo, pejsek mi doma moc chybí, ale už bych měl problém se o něj postarat. Tak občas prohrábnu kožíšek nějakého pejska venku. Většina psů mne zde už zná.
Eva Mužíková
Honzo, takové články mám moc ráda. Když hladíš ty psí kožíšky určitě si vzpomínáš na Britney. Ja si na Bertíka také občas vzpomenu, ale už bych vlastního pejska se všemi radostmi, ale i starostmi nechtěla.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše