Ve Třicetileté válce Švédové dobyli a vyplenili, co se jim zachtělo. A tak se 3. května 1645 objevili před Brnem. Jejich velitel Lennart Torstenson prohlásil...tu starou studenou kuchyni dobudeme do tří dnů.

Do čela obrany Brna byl nominován Francouz Ratuita Louise De Souches. K dispozici měl zhruba 1500 obránců z toho jen třetina byli vojáci. Na straně Švédů stálo 20 000 vojenských profiků, přesto jim nepomohly žádné vojenské fígle.

Obléhání trvalo skoro čtyři měsíce a poslední Švéd odtáhnul 23.srpna 1645. V den rozhodující bitvy prý Torstenson veřejně prohlásil, že když město nedobude do poledne, tak to vzdá. Za hradbami reagovali operativně a začali zvonit poledne o hodinu dřív. Od té doby dodnes bije zvon na Petrovu poledne už v jedenáct. Kdo ví, možná to byla rozhodující hodina.

Na rozdíl od Olomouce, Jihlavy, Znojma... kde po okupaci zůstaly zdevastované domy, zdecimované obyvatelstvo a hospodářství a z Prahy Švédové odvezli velkou kořist, v Brně si ani neťukli, tedy když pominu vydrancované okolí. Úspěšná obrana byla základem pozdější hospodářské prosperity města.

Tato vítězná událost je připomínána akcí zvanou Den Brna. Bojové ukázky se konají na Kraví hoře neboli na Monte Bů, jak je místními nazvána.

Všechno začalo před druhou hodinou,

kdy se vojska začala scházet k nástupu.

Pěchota,

pravda ne vždy zrovna v síle divize.

K nástupu se dostavily diverzní jednotky,

nespecifikované oddíly

a samozřejmě také dělostřelectvo

a jezdectvo.

Po nástupu

se všichni zase vrátili do základního tábora,

 dali děcka na hlídání,

 a pak už se jen řádně připravit a upravit

 soustředit

doladit taktiku a

a vyrazit na bojiště.

Brněnské hradby se ježily hlavněmi, ale nelze říci, že by Louise De Souches naordinoval jen defenzivní taktiku a

do repertoáru obrany zahrnul i výpady

a také přepadovky, které Švédy připravily o proviant a střelivo. Obojího měly obě strany krajní nedostatek.

Do bojů se s úsměvem zapojilo i jezdectvo.

Na levém křídle se do bojů zasáhli střelci z mušket

a když vypálili

vytvořili mlhu ve které sami zabloudili.

K bojům bohužel patří i padlí,

ale jen na dobu nezbytně nutnou, aby nenastydli od země a mohli se po boji ve zdraví vrátit do tábora.

někomu vyhládlo, jinému vyžíznilo, ale tak či tak byli všichni v pohodě.

Obrana Brna měla dalekosáhlý význam. Tím že odolalo, zabránilo švédskému postupu na Vídeň. To ocenil i císař Ferdinand a vydal nařízení o finanční pomoci při opravách, šest let byli měšťané osvobozeni od daní a městu bylo uděleno právo konat koňské a dobytčí trhy. Občané města, kteří se při obraně vyznamenali, dostali měšťanská práva. Ten Habsburk nebyl zase tak zlej...když mu šlo o krk.

Louise Raduit de Souches byl povýšen na hraběte, dostal darem Schwanzův palác a další nemovitosti. Zemřel ve 73 letech na svém zámku v Jevišovicích.