Po přečtení článku o tom, že hub je v lesích tolik, že se nehledají, ale ve velkém sbírají, tak jsme se s Helčou dohodli, že i my vyrazíme do lesa. Buď najdeme vytoužené houby nebo najdeme houby.
Čekal nás nevšední zážitek. Po vstupu do lesa na nás jukal hříbek, a opodál se k nám blížily tři postarší dámy doprovázeny mužem, který měl dlouhou tyč, snad berli či co a při chůzi bodal holí kolem sebe tak, že to vypadalo, že místo hub asi hledá miny. Blížili se k nám, a tak jsem se ohnul a pomalu sebral hříbek, očistil a dal do koše.
Dámy se přiblížily, já je pozdravil a jedná se vrhla do míst, kde jsem první houbu dne našel. Druhá ji následovala. Rozhlíželi se kolem toho místa a pak jedna mne oslovila, co jsem tam našel. No, co jsem tam našel… poklad to nebyl. Ukázal jsem hříbka, a pak už jsem jen koulel očima.
„Ale tam nic není, já tu hledám tašku, co jsem si tu schovala. Byla zelená a už tady není“ řekla naštvaně dáma. Podíval jsem se s Helčou na sebe, pak jsem upřel zrak na tu naštvanou dámu, co tam šmejdila jak pes a podotkl jsem, že tam jsem nic jiného nenašel než tu houbu, natož tašku. A odpověď mně a Helču doslova málem porazila.
„Jo, schovala jsem si ji tady, abych ji netahala po lese. A vy jste šel, a sebral jste ji ze země. viděla jsem vás, jak jste ji bral. Byla zelená.“
Řekl jsem ji, že jsem žádnou tašku neviděl, a co je to za nápad schovávat tašku v lese... Natož odcházeli a mezi sebou pořád mleli, že tam tašku dávala, že mě viděla, jak ji zvedám… A ten chlap s kopím koukal na mne a pořád s ním točil a mával ve vzduchu, jako že by mne rád praštil. Asi měl vidiny, jak do mne buší a já tu tašku tahám s p……le. No, ono, když jsem koukal, jak vypadají, jak mluví, jak jdou, jaké mají asi vidiny, a chovají se… asi v lese ochutnávali prašivky.
Zato les mi dal za vše odměnu. Našli jsem zdravé, nerozmočené houby, jen dobře v trávě v pokáceném porostu lesa zamaskované. Takže pomalou chůzí, co krok sun krok a hledej šmudlo. Během tří hodin jsme zaplnili dva koše, a dvě krabice, co jsem pro jistotu vezl v kufru auta.
Ale zlatý hřeb zážitku mně připravili samotné houbičky. Kdyby mi někdo řekl že je najdu v takovém provedení, jak jsem je našel, nevěřil bych že toto mohou houby vymyslet a udělat. Asi věděly, že přijedeme a udělaly milé překvapení. Byl to prostě zážitek. Jak houby, krásný les, milé počasí, i aféra zelená taška. Stálo to za to!
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %