Zřejmě nejničivější povodní v Česku, která byla zdokumentována, je z května roku 1872. Nejvíce zasáhla povodí Berounky, Ohře a Vltavy. Vodní katastrofa si vyžádala kolem 240 obětí a značné materiální škody. Jednalo se o letní typ povodně, kdy příčinou byly prudké srážky, které trvaly hodiny a zasáhly větší území než bylo v těchto případech běžné. Některé vesnice byly úplně zničeny. Na berounském náměstí se voda zastavila ve výšce dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě činil 3300 m³/s. (Pro srovnání - při povodni v roce 2002 byl průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s).

O pár let později, v roce 1890 se Vltava hrozivě rozvodnila znovu. Po prudkých deštích stoupla Vltava v Budějovicích vysoko nad normál a strhla železniční trať mezi Budějovicemi a Hlubokou. Berounka vystoupila u Zbraslavi o 4 metry, takže krajina u Zbraslavi a nížina mezi Radotínem a Chuchlí se podobaly jezeru. Ve večerních hodinách 3.září vystoupila hladina Vltavy v Praze o 450 cm nad normál. Voda dosahovala až k budově Náprstkova muzea, valila se přes Novotného lávku, byly zaplaveny přízemní místnosti Klementina a v Husově ulici dosahovala voda až ke Clam-Galasovu paláci. Také ostrov Štvanice byl zaplaven až do výše koruny stromů a celá Kampa byla pod vodou, která dosahovala až do výše prvního poschodí. Povodeň též poškodila Karlův most. Se zničenými částmi mostu zmizela ve vlnách i čtyři sousoší. Odklízení trosek nakupených vorů, klád a dřeva pod Karlovým mostem bylo započato ihned po opadnutí vody. Tuto práci byli povinni vykonat na vlastní náklad a svými zaměstnanci majitelé vorů.

Povodeň v roce 1890. Karlův most. FOTO: ČTK

Další povodeň postihla Prahu za války, a to v březnu 1940. Na fotografii je stržený můstek spojující nábřeží s ostrovem Žofín. Voda stoupla po prudkém oteplení a tání sněhu. FOTO: ČTK.

A takto to vypadalo ve stejném roce ve Štěchovicích, kde Vltavu zahltily obrovské ledové kry. FOTO: ČTK

Behěm komunistického režimu se lidé o mnohých přírodních katastrofách ani nedozvěděli. Poměrně značné povodně zasáhly Čechy i Moravu v letech 1954, 1958, 1966. Na tomto snímku (autor Karel Mevald, ČTK) je rozvodněná řeka Jizera na Mladobolevslavsku.

Značné materiální škody, ale především 35 obětí si vyžádalo řádění vodního živlu 9. června 1970. Povodeň levostranných přítoků řeky Dyje, způsobená mimořádnou lokální průtrží mračen, zaplavila tehdy 20 obcí na Kyjovsku a Břeclavsku. Nejtragičtější následky měla povodeň pod Stavěšicemi. Šardický potok se rozplavil na šířku 150 metrů, přičemž zatopil poddolované území hlubinného lignitového dolu Dukla v Šardicích, v jehož těsné blízkosti tekl. Lokální terénní poklesy se tak ihned naplnily vodou, která vzápětí prorazila až do vnitřku dolu a štoly byly brzy zaplaveny bahnotokem. V dole v té chvíli pracovalo 110 horníků a 34 jich zahynulo.

Obec Mušov, rozvodněná řeka Dyje v roce 1970. FOTO: František Nesvadba, ČTK.

S využitím zdrojů: wikipedia, pocasimeteoaktuality