Zvýšení důchodů se odvíjí od růstu cen, který se měří indexem spotřebitelských cen a životními náklady domácností důchodců. Z těchto dvou údajů je rozhodující ten, který je za dané období vyšší. Do výše pravidelné každoroční lednové valorizace promlouvá ještě růst reálných mezd.

"Za posledních deset let reálná výše důchodů vzrostla o 18 procent, což dokazuje, že důchodci jsou dobře chráněni proti inflačnímu růstu, tedy že životní úroveň a kupní síla skupiny důchodců je v systému zajištěna dobře," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle něho toto navýšení důchodů bude pro rozpočet znamenat růst výdajů o 12,2 miliardy korun. Celkem tak stát vydá na důchodech přes 700 milird korun.

Vláda kvůli nutným úsporám loni změnila způsob počítání zvedání důchodů. Zatímco dosud do ní úředníci započítávali polovinu růstu mezd, nově to je již jen třetina. Protože v předchozích letech inflace skokově rostla řadu měsíců za sebou, museli ministři situaci řešit sérií mimořádných valorizací. Po zkrocení inflace už penze tak skokově růst nebudou.

„Důchody jsou nejvyšší v historii a s jejich pravidelnou valorizací se počítá i v důchodové reformě. Každoroční navýšení bude i nadále inflaci kompenzovat v plném rozsahu. Podle našich posledních propočtů odhadujeme, že v lednu dosáhne průměrný starobní důchod výše 21 078 korun. Za posledních pět let jde tedy o nárůst o 6 650 korun. Nikde v okolních zemích za posledních několik let nerostly důchody tak razantně, jako u nás. Před deseti lety činil důchod zhruba polovinu toho, co dnes. Celkově za naší vlády důchody narostly zhruba o třetinu. Nesmíme zapomenout také na výchovné, kterým jsme od začátku roku 2023 důchody zvýšili o pětistovku za každé vychované dítě," dodal ministr Jurečka.

Zdroj: MPSV

Ještě na konci roku 2021 činila průměrná penze 15 425 korun. Na konci roku 2022 již dosáhla výše 18 061 korun, v roce 2023 se přehoupla přes dvacetitisícovou hranici a nyní (v červnu) dosahuje částky 20 704 korun. V příštím roce se průměrný důchod dostane nad 21 tisíc korun.

Podle České správy sociálního zabezpečení pobíralo na konci března starobní důchod 2,37 milionu lidí. Invalidních penzistů bylo přes 411 tisíc. Pozůstalostní důchody pobíralo 65 tisíc lidí.

V současnosti je v Poslanecké sněmovně projednáván návrh důchodové reformy, jejímž hlavním cílem je zajistit solidní důchody vyplácené z průběžného systému nejen současným důchodcům, ale i příštím generacím. Součástí reformy je například navázání hranice odchodu do důchodu na věk dožití, ale i celá řada dalších významných změn, které podpoří především rodiny.