Podle Zprávy o stavu důchodového systému České republiky, kterou Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo minulý týden do připomínkového řízení, bude výrazně ubývat lidí, kteří přispívají do důchodového systému formou sociálního pojištění. Zatímco nyní vydělává na jednoho důchodce v průmětu tři a půl pracujících, za 25 let to bude už jen jeden a půl. Pěnez na výplatu důchodů tak výrazně ubude.

Právě věková struktura populace a její vývoj je jedním ze základních faktorů, který ovlivňuje finanční stabilitu státního důchodového systému. Nejenže se dlouhodobě snižuje v Česku porodnost, zároveň také klesá pravděpodobnost úmrtí, a to jak u mužů, tak i u žen. Tento pokles se promítá do růstu střední délky života. V ČR je podle statistik ČSSZ průměrná doba pobírání starobního důchodu 19,3 let pro muže. U žen je tato doba 28,6 let. Průměrně jde o 24,6 let.

Kromě demografického vývoje je pro fungování důchodového systému významný i ekonomický vývoj, především pak vývoj na trhu práce a odměňování. Podíl neaktivních osob v populaci se pohybuje na úrovni cca 50 %. Až po roce 2035 bude docházet k mírnému navýšení tohoto podílu, přičemž dochází k postupnému nárůstu podílu starších (50+) neaktivních osob. "Zejména vlivem demografického vývoje a zvyšováním důchodového věku dochází k postupnému posunu v zaměstnanosti ve prospěch vyšších věkových skupin 55 – 59 let a zejména pak 60 – 64 let. U nejvyšší věkové skupiny nad 65 let není s ohledem na ukončení zvyšování důchodového věku právě na 65 letech patrný významnější posun. Hlavním determinantem růstu celkové míry zaměstnanosti tedy bude růst míry zaměstnanosti u starších osob (55 – 64 let)," uvádí Zpráva o stavu důchodového systému ČR.

Aby byl systém penzí udržitelný, měli by podle této zprávy strávit lidé v penzi zhruba čtvrtinu života, tedy přibližně 21 až 22 let. Kvůli stabilizaci systému je tedy nezbytné posunout hranici odchodu do důchodu za současných 65 let. "Cílem je, aby pro budoucí generace byla udržována stejně dlouhá průměrná délka výplaty starobního důchodu jako je tomu dnes, přibližně po dobu 21,5 let. Informace o důchodovém věku budou každému známy při dosažení 50 let. Tedy vždy s dostatečným předstihem, aby lidé věděli, s čím mohou počítat,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Přitom platí, že pro ročníky 1965 a starší se v oblasti důchodového věku žádné úpravy nenavrhují.

Zdroj: MPSV

Doporučení MPSV

Demografická prognóza ČSÚ z roku 2023 a její promítnutí do scénáře vývoje základního důchodového pojištění ukazují, že nedojde-li k výrazné změně očekávaného vývoje struktury populace (např. z titulu výrazně vyšší migrace, zpomalení růstu doby dožití či výrazného zvýšení plodnosti) nebo k výrazným změnám zvyšujícím participaci žen a starších osob na trhu práce, bude pro zachování stability důchodového pojištění potřebné nejpozději po roce 2035 buď přistoupit k významnější úpravě důchodového věku, nebo vyčlenit z příjmů státního rozpočtu nad rámec pojistného dodatečné významné příjmy pro financování důchodových nároků, zejména náhradních dob pojištění.

"Vláda ČR aktuálně předložila Parlamentu novelu zákona o důchodovém pojištění, která má udržitelnost důchodového pojištění posílit. Pokud by vláda taková opatření nenavrhovala, pak by MPSV doporučovalo v reakci na Zprávu aplikovat úpravu nastavení důchodového věku podle cílového parametru v zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení – aby všechny generace strávily v budoucnu stejný podíl, a to 1⁄4 života. Pro prvních 5 generací, pro které by měl být důchodvý věk stanoven již závazně vychází hranice důchodového věku pro poslední generaci 1974 na hodnotu 65,7 roku, tzn. navýšení nad současný strop o 8,4 měsíců. Aby bylo zvyšování důchodového věku generačně vyváženo, pak by bylo vhodné od roku 2031 zvyšovat tempem o 1 měsíc za rok pro generace 1966 až 1974, tzn. celkem o 9 měsíců pro 9 nejbližších generací," uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí ve své Zprávě o stavu důchodového systému České republiky.

Příjmy a výdaje důchodového pojištění

V období let 2018 až 2023 docházelo v kapitole 313 – MPSV ke střídání období, kdy příjmy důchodového pojištění převyšovaly výdaje na důchody s obdobími, kdy naopak vybrané pojistné nepokrylo celé výdaje na důchody. V letech 2018 a 2019 vlivem vrcholící konjunktury docházelo k dynamickému růstu mezd, a tím i vybraného pojistného. Tento trend byl přerušen nástupem epidemie COVID-19, kdy naopak došlo kmeziročnímu poklesu vybraného pojistného, který byl způsoben jednak dočasným ekonomickým útlumem a zastavením růstu průměrné mzdy, zejména v prvním pololetí 2020 a také jednorázovými opatřeními ulehčujícími firmám a OSVČ. Po odeznění proticovidových opatření se bilance vybraného pojistného a vyplacených dávek vrátila k mírnému přebytku, avšak v letech 2022 a 2023 vlivem prudkého růstu cen došlo k řadě valorizací důchodů v mimořádných termínech, a i zvýšení důchodů v řádných termínech byla oproti obvyklému stavu vyšší. Rychlé zvyšování hodnoty vyplácených důchodů v průběhu těchto dvou let vedlo k nárůstu výdajů na dávky důchodového pojištění o téměř 150 mld. Kč, a i přes poměrně rychlý růst vybraného pojistného se rozdíl mezi vyplacenými dávkami a vybraným pojistným dostal na úroveň téměř 70 mld. Kč, což je již hodnota blízká jednomu procentu HDP.

Jedním ze základních ukazatelů ovlivňující finanční bilanci důchodového pojištění je poměr počtu důchodců a počtu plátců pojistného. V období let 2018 až 2023 vzrostl počet plátců pojistného do důchodového systému o 86 tis. (1,6 %) z 5 506 tis. v roce 2018 na 5 592 tis. v roce 2023, zatímco počet důchodců klesl o 51 tis. (-1,8 %) z 2 897 tis. v roce 2018 na 2 846 tis. v roce 2023. Výjimku tvoří rok 2020, který je ovlivněn administrativním proticovidovým opatřením. V rámci tohoto opatření byla od dubna do srpna 2020 zrušena povinnost OSVČ platit zálohy na důchodové pojištění, čímž tyto osoby nebyly statisticky vykázány, věcně však činnost nadále vykonávaly a v rámci ročního podání Přehledu byly povinny pojistné zaplatit. Pokud bychom měsíce bez povinnosti platit zálohy z výpočtu průměru vyloučili, pak by průměrný počet pojištěných v roce 2020 činil 5,492 mil. osob, tedy přibližně stejně, jako v roce 2021 a podíl počtu důchodců k počtu plátců by byl o 0,1 % nižší, než v roce 2019. Celkově, ve sledovaném období, klesl podíl počtu důchodců k počtu plátců pojistného z hodnoty 52,6 % v roce 2018 na hodnotu 50,9 % v roce 2023.

Reformou se důchody přizpůsobí postupnému stárnutí společnosti. Od roku 2026 až do 2035 se tak bude postupně snižovat zápočet osobního vyměřovacího základu, a to na 90 % pro důchody přiznávané v roce 2035 a později. Také procento za rok pojištění se sníží z 1,5 % na 1,45 % pro důchody přiznané v roce 2035 a později. Průměrná výše nově přiznávaných důchodů ale i přes toto opatření stabilně poroste, za 10 let přibližně
o 10 tisíc korun.

„Stále platí, že důchody pravidelně každoročně navyšujeme, a tak to i zůstane. Stejně tak senioři vždy zůstanou chráněni proti případné vysoké inflaci. Důchody o inflaci plně valorizujeme, jen jsme změnili systém tak, aby dostatečně podpořil i seniory s nižšími důchody a byl hlavně udržitelný,“ dodal ministr Marian Jurečka.