Podle Allianz, která se dlouhodobě věnuje demografickým studiím, se počet stoletých lidí na zeměkouli do roku 2050 desetinásobně zvýší. Jak by ne, podle odborníků má už dnes každé druhé dítě narozené v tomto miléniu šanci, že bude žít déle než 100 let.

Také Česká společnost stárne. Aktuálně u nás žije 1103 stoletých a starších lidí a letos by mělo stovku oslavit dalších 466 osob. S ohledem na tyto skutečnosti se Allianz angažuje i v podpoře nejrůznějších výzkumů dlouhověkosti – podle toho posledního by mohl „klíč“ ke stáří bez chorob mít východoafrický hlodavec – rypoš lysý.

Podle odhadů OSN je v současné době na celém světě kolem 343 000 stoletých a do roku 2050 toto číslo pravděpodobně vzroste na 3,2 milionu, což je až desetkrát tolik. "V průměru každý druhý novorozenec má teď reálnou šanci se své „stovky“ dožít. Takže zanedlouho nebudou rodiny s několika dlouhověkými členy už žádnou raritou," říká expertka na ekonomický výzkum Allianz Group Michaela Grimm.

Stoletých přibude i v Česku

I čeští odborníci na demografii a statistiku propočítali naši budoucnost a předvídají, že v Česku by v polovině století mohlo žít bezmála 13 000 stoletých a starších osob a v roce 2065 by jich mohlo být skoro 20 tisíc. Stárnoucí společnost vyžaduje ucelené koncepční přehodnocení mnoha oblastí života - při plánování infrastruktury města musí projektanti věnovat větší pozornost potřebám starších lidí. Například projektovat krátké trasy a bezbariérové vstupy do obchodů, provozoven služeb, či lékařských ordinací. Také banky a pojišťovny musí přizpůsobit své finanční produkty vyšší věkové kategorii. Například životní pojišťovna Allianz Leben v Německu má více než 105 000 klientů, kteří jsou starší 85 let a dostávají pravidelný starobní důchod ze soukromého pojištění. Mezi nimi je i 635 lidí starších 100 let.

Právě v souvislosti s těmito nepříliš pozitivními demografickými výhledy tím naléhavěji vyvstává otázka finančního zajištění budoucích důchodců. Termín „finanční přiměřenosti, nebo dostatečnosti“ znamená hlavně odpovědnost každého z nás. Každý by si proto měl udělat jakýsi penzijní plán a spočítat si, jaké příjmy očekává ze státních, či firemních zdrojů a kolik si musí naspořit sám v penzijním připojištění, nebo jiným způsobem, aby si zachoval svoji životní úroveň i ve stáří.

Stárnutí lidstva bude mít samozřejmě i mnoho dalších dopadů – například stále se zvyšující věková hranice pro odchod do důchodu bude působit na mezilidské vztahy na pracovištích, kde se bude postupně měnit věková struktura zaměstnanců. Proto také pracoviště budou muset být koncipována s ohledem na stárnoucí populaci, aby společnosti mohly efektivně využívat dovedností a zkušeností starších pracovníků.

Demografické změn příležitostí pro medicínu

Demografické změny nejsou samy o sobě noční můrou, ale jsou i příležitostí, například pro medicínu. Výbornou prognózu aktivního života i v pozdním věku podporují neustálé pokroky lékařské vědy a výzkumu. Také Allianz se od roku 1984 účastnila několika projektů v oblasti gerontologie a výzkumů s tématem dlouhověkosti. Například ve Francii udělila Allianz loni v prosinci akademickou cenu za nejlepší výzkum v této oblasti, za zcela průkopnickou práci o dlouhověkosti rypošů lysých si ji donesl profesor Rochelle Buffenstein z univerzitního centra výzkumu zdraví v San Antoniu.

Východoafrický rypoš lysý ​​(Heterocephalus glaber) by totiž mohl odhalit tajemství dlouhověkosti. Zatímco většina krys a dalších hlodavců, mezi něž také patří, dosáhne průměrného věku tří let, tato malá zvířata se dožívají i více než 30 let. Přitom nevykazují žádné známky stárnutí a dokonce nejsou ani jako senioři postiženi chorobami, například nepociťují bolest  a jsou rezistentní i vůči rakovině.

A proč to srovnání s námi, lidmi? Uvádí se, že s rypoši sdílíme 85 % naší genetické výbavy, takže pokud by tyto obranné mechanismy vůči degenerativnímu procesu stárnutí těla a chorobám byly aplikovatelné na lidi, mohli bychom otevřít klidně i klub pro 150leté. Nicméně, počet tzv. "superstoletých" - tedy lidí starších 110 let - je dosud nízký. Podle neoficiálních informací dnes žije na celém světě jen 70 lidí ve věku nad 110. Zatím, ale za pár desítek let tomu může být jinak…