Tentokrát jsme se s naší turistickou skupinou vydali trošku dál, až do západní části kraje Vysočina, do města Pelhřimova. Vzali jsme s sebou i naše tři vnuky, skoro puberťáky - Andreje, Marka a Michala.
Autobus, který jsme si objednali, nás vyložil na zastávce pod kopcem Křemešník, vysokým 765 m. Vyšli jsme asi jeden km do kopce, kde se nachází poutní místo stejného názvu s kostelem a klášterem. Pár metrů od velkého hotelu stojí vysoká železná rozhledna Pípalka,vysoká 50 m, na kterou jsme se s elánem vydali, přestože bylo po dešti mlhavo a zataženo. Těch 30 Kč za každého byla zbytečná investice, rozhledy do krajiny nebyly prakticky žádné. Kluci ale byli ve svém živlu, že se mohli vyšplhat vzhůru a zdolat tak 205 schodů. Do turistických deníčků jsme si nalepili další vizitky a přidali další razítka.
Když jsme si obešli dokola stavby klášterního komplexu a nahlédli do kostela, vydali jsme se po křížové cestě dolů z kopce. Minuli jsme postupně 14 kamenných zastavení, až jsme přišli ke studánce. Voda prý je zdravě radioaktivní, ale žízeň byla veliká.
Pokračovali jsme přes lesy, pole a louky dál do našeho cíle - města Pelhřimova. Míjeli jsme i pár osamělých stavení, u jednoho měli velkou, moc hezkou skalku. Před obcí Proseč pod Křemešníkem se v ohradě páslo velké stádo koní, kteří byli rádi, že jsme si s nimi popovídali, a že jsme si je vyfotili. Kluci se ještě skamarádili s jedním pejskem, který se moc divil, že dva jsou úplně stejní.
Cesta měla být dlouhá 10 km, ale nám se zdálo, že km jsou tam delší, než u nás. Před samotným městem jsme narazili na asfaltovou, málo frekventovanou cestu, po které se to klukům hezky vyšlapovalo naboso, protože boty měli po dešti úplně promáčené.
Původně jsme měli v plánu návštěvu muzea kuriozit, ale cena vstupenek nás od toho odradila. 180 Kč senior a 155 Kč děti, tak tolik se nám rozhodně dávat nechtělo. Sedli jsme u kašny na náměstí a spořádali jsme svačinu z domova. Na náměstí je spousta krásně opravených měšťanských domů, které jsme si se zájmem prohlédlil. Vylezlo sluníčko a krásně hřálo. Za vytrvalost jsme kluky vzali do cukrárny "V atriu", kde měli výborné zákusky a velký výběr zmrzliny.
Do odjezdu zbývaly ještě dvě hodiny, které jsme využili k prohlídce historických památek a kostelů. Ještě jsme zašli do jedné zahrady na papoušky, houpačky a jiné atrakce pro děti.
Cesta zpátky nám trvala opět 2,5 hodiny. Okolí dálnice se hezky zelenalo, a klukům se rychlá jízda, na zadním sedadle autobusu, moc líbila. Byl to, zkrátka, zase jeden vydařený výlet.
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %