Třetina Čechů zabezpečení na stáří nijak neřeší. A pokud ano, lidé si jej zajišťují především pomocí penzijního připojištění. Do druhého pilíře penzijní reformy vesměs vstoupit nechtějí, většina z nich systému nerozumí. Vyplývá to z průzkumu, který pro Českou asociaci pojišťoven uskutečnila společnost NMS Market Research.

Jako klíčový nástroj zabezpečení na stáří vnímají Češi i Slováci zejména produkty penzijního připojištění a životního pojištění. Zatímco Slováci jako variantu pro zajištění výrazně preferují životní pojištění, v Česku se na stáří prostřednictvím životního pojištění hodlá zabezpečit jen 49 procent respondentů a celých 80 procent procent Čechů vidí jako stěžejní nástroj svého zajištění penzijní připojištění.

Penzijní připojištění má sjednáno celkem 71 procent respondentů. Důvodem pro sjednání bylo ze 70 procent osobní rozhodnutí, a to zejména u lidí s vyššími příjmy. Naopak v nižší příjmové skupině do 10 tisíc korun měsíčně bylo častěji impulzem pro sjednání doporučení poradce nebo příbuzných.

Do druhého pilíře penzijní reformy plánuje vstoupit jen šest procent odpovídajících. Paradoxně přes všechna doporučení vstup do něj odmítají zejména vyšší příjmové skupiny (71 procent). Nejvíce potenciálních klientů je ve věkové skupině do 30 let a zároveň 43 procent nerozhodnutých respondentů je ve skupině lidí s příjmem do 10 tisíc korun.

Co do pojistné gramotnosti, nedopadlo penzijní připojištění příliš dobře. "Ve výsledcích průzkumu se ukázalo, že penzijní připojištění ve spojení s důchodovou reformou patří spolu s životním pojištěním mezi oblasti, ve kterých se lidé orientují nejhůře," uvedla šéfka komunikace asociace Marcela Kotyrová.

Rozdíly mezi průběžným systémem a jednotlivými pilíři vnímá jen 38 procent dotazovaných. Mezi lidmi do 30 let dokáže tyto pojmy vysvětlit jen 32 procent lidí, přitom v tomto věku vnímají lidé nutnost zabezpečovat se na stáří poměrně silně a zároveň ji nejčastěji řeší.