Sázení brambor v minulosti a dnes

Sázení brambor v minulosti a dnes
FOTO: Marie Ženatová

Můj tatínek jako svobodný (roč. 1917) používal k sázení brambor "mechanizaci" - tou byly dvě kravičky. Když se přiženil v roce 1945 do většího zemědělského stavení, tak už byli pomocníky k sázení brambor dva koně.

Když jsem se v roce 1967 vdala a za tři roky po svatbě jsme se přestěhovali do města, tak už byla jen menší zahrádka, která se dala lehce obdělávat. Ovšem jak mi přibývají léta a jsem už na to sama, tak jsem moc ráda, když mi občas někdo pomůže. Každý rok sázím i několik řádků brambor. Už dřív mi jednou za týden začal chodit nejmladší desetiletý vnuk ze školy a tak jsem si řekla, že by mohl být na tuto práci mým dobrým pomocníkem.

Přišel čas sázení - tak jsem překrájela naklíčené brambory a nachystala i motyku. Vnuk mi ale odpoledne říká: "Druhá babička a dědeček mají na sázení brambor traktor se sazečem." Já na to - oni mají víc polí, já jen malou zahrádku, a tak to budeme dělat po staru. Ty vždy vykopeš v řádku díru, já tam dám bramboru, na ni hlínu a tak to snad také zvládneme.

Ano, zvládli jsme to. Přišel čas sklizně. Vnuk přišel ze školy a já slavnostně: "Dnes budeme sklízet brambory."
Jeho odpověď: "Ale druhá babička s dědečkem na to mají traktor s vyorávačem." Zase opakuji, že oni mají hodně polí a já jen několik řádků brambor, takže zase jen a jen po staru.

"A jak?"
"Vezmeme zase tu motyku a vykopané brambory budeme dávat do kbelíku a pak do sklepa."

Víte, chtěla jsem to napsat jako "komický příběh" - jaký máme posun po mnoha a mnoha letech v pěstování brambor v naší rodině. Ale on je to spíš výchovný - je to ta nejlepší mezigenerační vzájemná pomoc.

Totiž, já v deseti letech už jsem tatínkovi při sázení brambor vodila koně nebo mi klisnu Adu zapřahal do vozu a já s ní jezdila při polních pracích sama. Proto jsem moc a moc ráda, když mi občas vnoučátka s něčím pomohou a při tom si vždy velmi dobře popovídáme. A oni tak také mají naprosto dokonalý digitální půst od chytrého telefonu a dobře si vyčistí hlavu. Ovšem když zase pro změnu potřebuji poradit s nějakou digitální novinkou já, tak mi to velmi rádi vysvětlí.

 

 

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
7 komentářů
Marie Ženatová
Moc děkuji za vaše zajímavé postřehy. Pro paní Janu J. - brambory vždy než odneseme do sklepa také vytřídím.
Eva Mužíková
Technika je technika, ale i já ráda vzpomínám na dobu mého mládí, kdy jsme jako děti pomáhaly skoro při všech zemědělských pracích
Jana Jurečková
Manžel má za vesnicí políčko a tam sází brambory. Má tam 4 dlouhé řádky. Všechno dělá ručně. Já mu s tím pomáhám. Je s tím dost práce, a tak jsem mu kolikrát říkala, ať se na to vykašle, že si můžeme přece koupit. Jenže on se bojí, že ho chlapi budou lákat do hospody. Napřed jsem se zasmála a pak jsem usoudila, že má vlastně pravdu. Má určitou starost a povinnost a na kamarády z mokré čtvrti si ani nevzpomene. Doma je vytřídíme na poraněné, malé a velké. Malé brambůrky vaří slepičkám. Sklízíme několik pytlů, přesně to neřeknu. Prodá něco sousedům, nebo kdo si řekne a ještě má radost, že jsou lidi spokojeni. Pán na vedlejším pozemku nasadil topoly. Kořeny vysávají energii z našeho pole. Loni byla úroda mizerná. A tak se snad s pánem bude snažit domluvit, jestli se to nedá nějak řešit.
Naděžda Špásová
S bramborami mám vlastní zkušenosti, jsem z vesnice. Naši měli malé pole, ale neměla jsem to ráda. Pamatuji se, že když jsem byla v Praze na škole, byly (samé holky) jsme na bramborách v Eši. Tolik myší co jsme měly na ubytovně jsem nikdy neviděla a to jsme je doma taky mívali. Na naší zahradě je nepěstujeme, koupené nejsou špatné.
Alena Tollarová
Také jsem se od mala podílela pěstování brambor na docela velké zahradě u domu. Sázení, přihrnování, vykopávání, třídění, uložení do sklepa, později přebírání .... Nechtělo se mi, ale musela jsem. Dneska už brambory nepěstujeme, ale kupujeme a připadá mi, že některé děti si mohou myslet, že i brambory se vyrábí někde v továrně.
Miloslava Richterová
To je moc fajn :-)
Vladislava Dejmková
Také se snažím vnoučata zapojovat do bězných činností, obohacuje to obě strany. Za tím jsou ve věku, kdy to vítají. Časem to asi tak idylické nebude, ale to je život.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše