Zasáhl do mnoha oblastí fyziky – studoval například vlastnosti kapalin, plynů, krystalů a elektromagnetických jevů. Zcela přelomový byl však jeho objev paprsků X. Jeden z nejuznávanějších představitelů experimentální fyziky Němec Wilhelm Conrad Röntgen zemřel před 90 lety – 10. února 1923 ve věku 77 let.

Svůj nejvýznamnější objev zaznamenal Röntgen v listopadu 1895 při pokusech s katodovými paprsky, během nichž objevil nový druh záření, které pojmenoval paprsky X. Měly několik pozoruhodných vlastností: působily na fotografické desky, ionizovaly vzduch, pronikaly různými materiály, dokonce i lidským tělem. Zpráva o jejich objevu stejně jako i o jejich vlastnostech se jako blesk rozlétla světem a záhy se začaly hojně využívat ve vědeckém výzkumu, technice a lékařství. Za zásadní objev těchto paprsků, které byly na jeho počest pojmenovány rentgenovými, získal v roce 1901 jako vůbec první vědec Nobelovu cenu za fyziku.

Talentovaného Röntgena poslali v šestnácti letech rodiče za vyšším vzděláním do Utrechtu, kde žil ve spřátelené rodině u profesora chemie místní univerzity Jan Willema Guninga. Návštěva utrechtské technické školy měla být přípravou na Röntgenovo povolání.  Podle známek na vysvědčení si vedl velmi dobře v technických předmětech, ve francouzštině, angličtině i „hochdeutsch“. Přesto studia nedokončil. Důvodem byla karikatura jednoho z pedagogů, nakreslená křídou na zástěně ke kamnům. Autorem byl někdo jiný, přesto však byl Röntgen ze studií vyloučen. Událost měla rozhodující vliv na jeho další osud. Bez maturity se nemohl totiž zapsat na žádnou německou vysokou školu. Kýžené vzdělání proto získal na univerzitách v Curychu, Würzburgu a Štrasburku.

Wilhelm Conrad Röntgen byl velice skromný a tichý člověk. Svůj epochální objev si nedal patentovat, protože zastával názor, že vědecké objevy patří celému lidstvu. Odmítl i čestné a výborně honorované členství v berlínské Akademii věd stejně jako šlechtický titul.

Röntgen se oženil v roce 1872 s Annou Berthou Ludwigovou z Curychu, dcerou místního kavárníka. Ta byla sestřenicí básníka Otto Ludwiga. Röntgen se svou manželkou neměl vlastní děti, ale v roce 1887 adoptovali Josephinu Berthu Ludwig, dceru jediného Röntgenova bratra.