Láska kvete v každém věku. I má láska k Českému středohoří. I k bledulím. Vždyť jsem je ještě letos v přírodě neviděla. A přitom je to moje každoroční výprava za jejich něžnou krásou. Třeba už jsou odkvetlé. Tak honem, ještě dnes chci vidět má oblíbená místa, kde vím, že budou. Znám místa, kde v Českém středohoří kvetou. Je neděle. Vařit se nebude. Od čeho jsou ještě někde fungující hospůdky. Určitě tam dostaneme dobrý oběd.

Když jsem přijela na mnou tak oblíbená místa, jen jsem vytřeštila zrak. V lese snad řádily zlé mocnosti. Spousta krásných stromů pokácena, pařezy, větve, vše kolem dokola, šílené přímo hlubiny v lesní půdě od těžké techniky. No, jen jsem smutně zírala a mezi tou spouští jsem našla pár bledulí. Ach jo, dříve alespoň chodili chudí chalupáři a sbírali na otop a les byl opravdu čistý. A což tam dát na úklid naše nezaměstnané, práce by bylo pro ně dost a dost. 

Tak jsme pokračovali směr Třebenice, spravit si náladu alespoň dobrým obědem. Dala jsem si výbornou svíčkovou s brusinkami a citronem a šlehačkou. To jsem si opravdu pochutnala. Jenže takhle nacpaná se přece nevejdu za volant. Musím se alespoň projít po Paříkově náměstí, které je opravdu krásně opravené. Jen ten nádherný gotický kostel Narození Panny Marie volá po opravách.

Na náměstí jsou dvě základní školy, vyhlášená cukrárna, upravený parčík. Zaradovala jsem se, že k stému výročí úmrtí akademického malíře a výtvarníka Františka Hory bude uspořádána výstava jeho nádherných děl. Vlastně dnes v pondělí je vernisáž, to se sem bohužel nedostanu, ale výstava potrvá měsíc. 

František Hora se narodil 22. listopadu 1913 na Klatovsku. Od roku 1934 žil v Třebenicích na Litoměřicku. Zde začal v roce 1940 učit na třebenické škole. Stal následovníkem Emila Filly, který vytvořil velký cyklus obrazů obrazů Českého středohoří. Tvorba Františka Hory byla především krajinářská. Ve své tvorbě se systematicky věnoval oblasti Českého středohoří. Tak určitě mi musí vyjít návštěva jeho výstavy.

Paříkovo náměstí je pojmenováno po další významné osobnosti Třebenic. Václav Pařík žil v letech 1839-1901 a byl to městský lékař a regionální politik s velkými zásluhami o rozvoj české kultury na Třebenicku.

Kus smutné nedávné historie. Římskokatolický farář Ladislav Kubíček na třebenické faře přistihl dva mladé zloděje (ve věku 15 a 26 let). Slíbil jim, že krádež nenahlásí policii, když odejdou, dal jim peníze a otevřel trezor. Mladíci, které dobře znal (již předtím jej navštěvovali a mladší u něj dokonce nějaký čas ministroval) a dával jim i peníze, jej ale přesto napadli a brutálním způsobem zavraždili. Na faře je na památku tohoto kněze a bývalého lékaře porodníka, umístěna pamětní deska. Stalo se to v září 2004.

A ještě tip na výlet. Nad Třebenicemi ční vrch Košťálov, z kterého je nádherný výhled do dalekého okolí.

Ještě se musím zmínit o bývalém evangelickém kostele, z kterého je Muzeum českého granátu. Muzeum se nachází na kraji obce. Stojí za návštěvu. Musím zvolat - Bože, my máme tak krásnou zemi. Všude i v těch nejmenších obcích kráčela historie, s nadšenci, kteří měli obrovské zásluhy v rozvoji obcí.

Přestože byl zamračený den, rozjasnila mě návštěva půvabných Třebenic. Vždyť jsou nedílnou součástí našeho Českého středohoří.  Se všemi vesničkami, vršky, kopci, údolími, potůčky. Našeho Českého středohoří, které je mojí velikou láskou od mého dětství.