Otevřme oči dokořán a vnímejme. A zpívejme ódu na radost.

Čeká mě tolik pěkných věcí, cestování, setkání s přáteli, když si vezmu můj zápisníček, už je hustě popsaný a jak obracím listy, vidím, jak rychle čas běží. Vždyť už bude za několik dní březen a ten mi tedy dává zabrat. Plno rodinných oslav, maturitní ples vnučky 8. března. Dne 8. března se mi narodil nejmladší syn, tak to bude velké a krásné. Také si připijeme s kamarádkami a kamarády z našeho klubu na zdraví. 

Co radostné práce čeká nás, zahrádkáře. Za oknem už v květináči se objevují nesmělé první lístky paprik, sazečku už mám také koupenou. Už se vidím na záhoncích, jak se budu zvedat s hekáním, záda budou protestovat, věčně budu hledat rukavice a motyčky a hrábě. Také budu zase experimentovat s přeživšími muškáty, abych nakonec koupila nové sazenice. Zase jsem nezvládla uklidit si v mých archivních fotografiích, ale zase se tak moc neděje, že ne? Mým psím holkám je to šuma fuk, hlavně, když s nimi jdu na procházku, ať je zima, nebo jaro. 

A také náš milý Honza Raška připravuje květnové setkání. Teším se a doufám, že mi to časově vyjde. Vždyť je tady tolik báječných lidí, kteří umí, cestují, píší, organizují, umí se těšit ze života. Nelze jmenovat jednotlivě, protože všichni jsou originální, skvělí a každý něco umí dobře, každý něčím vyniká. Jak řekl Jan Werich - Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc.

Zpívejme ódu na radost. Otevřme oči dokořán a vnímejme. Přátelé, přeji vám krásné nové jaro, ve zdraví a pohodě! ♥