Jednoho podzimního dopoledne jsem slyšel maminku s babičkou, jak se radí o pečení a padla přitom nešťastná zmínka, že po obědě rozhází mouku. Což mělo asi znamenat, že si připraví vál na těsto a posypou ho moukou.
Uvědomil jsem si, že už jsem nebyl dlouho za něco pochválen a rozhodl jsem se pomoci. Samozřejmě, že tajně. Kdybych pomoc nabídl, pravděpodobně by byla odmítnuta. Ovšem moje představa o rozhazování mouky byla poněkud odlišná. Když se kuchyně vyprázdnila, nastala moje chvíle. Vzal jsem sáček s moukou, poctivě jí v kuchyni rozsypal po celé podlaze a očekával pochvalu. A myslím, že oprávněně, protože mouka vytvořila na podlaze opravdu zajímavé vzory.
Leč i tentokrát se moje představa lišila. Místo pochvaly nastal křik a lamentování. A já se přitom tak snažil! Inu dospělým se malý člověk nezavděčí. Uraženě jsem zmizel z dohledu (a hlavně doslechu) a vyčkával na návrat tatínka z práce.
Jen jsem slyšel šramocení klíče v zámku, vystartoval jsem do předsíně a hbitě hlásil: „Tatínku, tatínku, maminka a babička móc zlobily a vysypaly v kuchyni mouku!“
Následoval pocit uspokojení. Tak a máte to. Já vám dám, místo pochvaly na mě křičet! A určitě vám budu zase někdy pomáhat!
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %