Přibližně ve stejnou dobu se narodili i synovi psi Fík a Harry. To už bude chtít nějakou pořádnou oslavu. Takže naše vánoční svátky se změní spíš na vánoční narozeniny, ale nemohu s určitostí říct, jestli budou šťastné. V každém případě dám krk za to, že budou veselé. Počítám, že u nás bude fakt pěkná psina.

Bobina, foto Alena Velková

„Bobi, co bys chtěla k narozeninám?“

„Já bysem chtěla jet na výlet. Už jsme spolu dlouho nikde nebyly,“ povzdechla si.

„Klidně. A víš kam?“

„Co takhle Uzenice, Masojedy, Bobnice, Pětipsy, Mokropsy, Tupesy, Březí nebo Štěkeň? Tam musí být krásně. Jen Odřepsy bych radši vynechala.“

„A na Březí zapomeň. Něco takového ať tě ani nenapadne!“

„Tobě by se nelíbila štěňátka? No dobře. Můžeme jet i do Kadaně!“

„Hm, ale je to dost daleko a teď v prosinci je zrovna psí počasí. Ani psa nevyhnal, tak kam bys jezdila. Nebylo by to lepší nechat na jaro?“

„Tak jo, nemusíme lítat honem všude, ale na Kadani trvám!“

Maskot města, foto turistickamapa.cz

V hlavě mi začalo šrotovat, co já vlastně vím o Kadani? Nic. Jen že tudy protéká Ohře, a že tam nějaký strýček Nimra koupil šimla. Ani jednoho z nich neznám a pochybuju, že by je znala Bobina. A pak je tu ještě Mikuláš z Kadaně, ale o tom jsme se spolu ještě nebavily. Tak proč na té Kadani proboha tak lpí?

Radši jsem se hned zeptala: „Máš k tomu nějaký důvod, že chceš zrovna tam?“

Bobina na mě udělala psí voči a odpověděla: „Hele, mysli. Kdo je nejlepší přítel člověka -  pes, a kdo je ještě větší přítel člověka - maxipes. A to jsem přeci já a ty jsi moje kamarádka Ája. Nepřipomíná ti to náhodou něco? Kapišto? Takže pojedeme do Kadaně a hotovo.“

Najednou mi to došlo: „Že ty mluvíš o Maxipsu Fíkovi! Po něm je přeci pojmenováno v Kadani nábřeží. A Fík, jako velká celebrita, tam má dokonce dvě sochy. Jelikož je zároveň maskotem města, pořádají tu oslavy jeho narozenin, takže je tam chceš oslavit i ty!“

 Ocelová plastika od Michala Fialy, foto Wikipedie

Sousoší z impregnovaného pískovce od Františka Vlčka, foto kadansportuj.cz

„To byla doba, než ti to došlo. Řekni, není to paráda?“

„Máš pravdu, je. Bobi, ale u toho by tedy neměl chybět ani náš Fík.“

„Neboj. Já už jsem štěkla klukům štěkací poštou, že nás tam vezmeš. Mají sbaleno a za chvilku jsou tady. Jedeme hned. Žádné odkládání a vymlouvání na počasí. Budeme se krásně doplňovat: Ája, Maxipes a Fík. Harry nám bude dělat ochranku, páč  budeme určitě v Kadani v tomhle složení za celebrity i my. Hlavně nezapomeň vzít do auta nějakou pořádnou muziku. Máš doufám ještě cédéčko Žlutýho psa. Ty tví Kabáti, i když občas jezděj do Kadaně, se nedaj poslouchat.“

Co koukáš, jedeme k babičce, foto Taťána Velková

Vidíte, my v tom doma máme jasno a vezmeme všechno jedním vrzem:

Happy birthday, Merry Chtistmas a Happy New year.

A vám všem ostatním přejeme Šťastné a Veselé!

Zdroje informací a fotografií:
Wikipedie, Facebook, kadansportuj.cz, turistickamapa.cz, rodinný archiv A.V.

Poznámka k Večerníčku o Maxipsu Fíkovi:

Výtvarník: Jiří Šalamoun, Maxipes Fík: jeho bobtail Elster, Autor scénáře: Rudolf Čechura - původem z Ahníkova u Kadaně, Fíkův hlas: Josef Dvořák -  hereckou kariéru začal v divadle v Kadani, Hudba: Petr Skoumal, Režie: Václav Bedřich, Vznik: 1975, Počet dílů: 26