Můj muž je totální, ale totální, a to myslím úplně totálně totální odkladač! Je to prototyp muže „Já vím, že je třeba to udělat, není třeba mi to každého půlroku připomínat"!
Snažím se na to za 41 let trvajícího manželství zvyknout, ale bohužel zjišťuji, že na to se zvyknout prostě nedá. (Kdo nezažil, nepochopí!)
Roky provizorní schody - „To nemá cenu přišroubovávat, když je budu natírat." (Kdy?) Žárovka místo lustru - „Já ten kryt přidělám." (Kdy?) Kapající kohoutek – „musím si přinést kleště" (Kdy?) ...a tak! A tak jsem do svých pětačtyřiceti let natírala, bílila, pokládala lina, sekala trávu... Neboť čekat, až to Packa udělá, mě drásalo. A nejvíc mě drásala památná věta mojí tchýně: „BUĎ RÁDA, ŽE NECHODÍ DO HOSPODY."
Ovšem pak jsem si řekla, že už teda né! Hodila jsem se do pohody a prostě až to udělá, tak to bude. No ale stane se, že přece jen kýbl přeteče. Například, když už fakt potřebuje vybílit kuchyně. Takže v pátek jsem pojala úmysl vybílit kuchyni a chodbu a v sobotu jsem to hodlala zrealizovat, neboť u mě naopak není nikdy od úmyslu k činu daleko. V sobotu ráno vlezu Pazourovi do dílničky, kde se hrabal v motocyklu a otázkou: „kolik barvy potřebuju na kuchyň a chodbu," jsem rozjela diskuzní příspěvek na téma „MYSLÍŠ, ŽE JE TO JENOM TAK?" „To musíš napřed vystěhovat, voškrabat, zasádrovat. Nemáš váleček, igelit, tmel! A jestli si myslíš, že teď hned, když si vzpomeneš, pudu bílit, tak na to zapomeň!"
Sedla jsem do auta, jela do takového obchodu, co se jmenuje „BARVY, LAKY“, koupila jsem barvu, váleček, igelit a takto vybavena jsem se vrátila na základnu. Z mamino skříně jsem vytáhla tepláky a už to lítalo. Když jsem vyndavala těch tisíc hrnků, skleniček, kuchařek, pamětních blbostí, co se vozí z každého vejletu kamkoliv, volala sestra Helena, jestli máme navařeno, že jede na návštěvu. Říkám „jojo, jen pojeď!" Když dorazila, strnula ve dveřích řkouc: „To si děláš srandu, že bílíš? (Řekla prdel, ale to se nehodí k uveřejnění). To jsem měla vědět!" Mami vytáhla další tepláky a pokračovaly jsme ve dvou. (Pazour v dílně dělal, že má strašně práce s motorkou).
Po poledni dorazila ještě sestra Barča na kafe. Mezi dveřmi řekla: „No to si děláte srandu, že bílíte! (Použila tedy stejné slovo, jako Helena). To jsem měla vědět!" A tak jsme bílily ve třech. Šlo nám to dost dobře od ruky a tak v mezičase, co nám to schlo, dostala Barča nápad zajet do bazaru (rozuměj vetešnictví) pro nějakou tu veteš. (Které mimochodem máme plnou půdu.) Od babi jsme dostaly tisícikorunu, a tak jsme se s chutí vydaly za dobrodružstvím. No, já tedy v nepřeberném množství všeho vyštrachala jen skvělý navíječ motouzu, ten se v domácnosti vždycky hodí, ovšem moje dvě sestry objevily plno skvělých věcí, takže jsme na zpáteční cestu vyrazily s autem narvaným až po střechu almárkami, stoly, židličkami a chvíli to vypadalo, že Helena bude muset jít pěšky, anebo ji přivážeme na střechu mým novým motouzovačem. Nakonec se teda mezi to harampádí vešla.
Po návratu jsme zjistily, že Pazour přidělal mezitím vypínače. To aby mohl říci, až se to bude hodit, že já si něco vymyslím a on to musí dodělat.
A co z toho plyne? KDYŽ MÁTE SKVĚLÝ SÉGRY, I S PROKRASTINAKEM SE DÁ ŽÍT!
(Kdo by nabyl dojmu, že je Pazour líný, tak se mýlí! Je hrozně pracovitej, ovšem dělá jen, co ho baví).
Po smrti manžela nabídla paní Irena dceři, aby se s manželem a…
Hájíte kila navíc, celulitidu nebo špatnou paměť tím, že…
Redakce
Když jsme se ženou odešli do penze, rozhodli jsme se, že vezmeme…
Redakce
Ano, vzpomínám, je to pro mě velmi těžké, ale i mě to přivádí do…
Tak jsem se nedávno dožila velmi úctyhodného věku. Mám primát,…
Ministerstvo práce a sociáních věcí připravilo pod vedením Mariana…
Redakce
Za okny motoráčku se míhá barevný pás lesů a hájů. Nedočkavě…
Péče o děti a domácnost mají rovným dílem zvládat oba partneři.…
U dědy Antonína a babičky Marie jsem trávila všechny letní…
V době před více než padesáti lety probíhaly moje letní prázdniny…
Nedávno mi sousedka řekla, že mi závidí rodinu. Připadáme jí prý…
Redakce
Všechno zvládnou. Vždy jsou připravené pomoci druhým. Všichni na…
Nedokážu sedět sama doma, koukat na televizi. Vždy jsem byla ráda…
Redakce
Může být náš svět dospělých, také plný kouzel a fantazie stejně,…
Svým tempem plynula sedmdesátá léta 20. století. V té době…
Pomoct příbuznému, který je ve finanční nouzi, je přirozená a…
„Tatínku, a jsou tady i žraloci?“ ptá se zvědavě holčička v jeho…
Na pátek 13. září připadá Mezinárodní den závětí, kdy si lidé po…
Redakce
Když se dcery dozvěděly, že jsem poslal větší obnos do sbírky na…
Redakce
Dám ti dobrou radu. Věděla jsem, že to takhle dopadne, měli jste…
Tak se mi zase zadařilo. Odpoledne jsem jen tak lehce poklízela,…
Vezmi si teplejší svetr. Co jdi dnes jedl? Nezhubla jsi? Nechci ti…
Jak se začínají v médiích pomaloučku polehoučku objevovat zprávy o…
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Redakce
To nezvládnu. Nebudu tam nic platná. Nic mi nesluší. Jsem úplně…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Redakce
Podívej, co všechno pro tebe dělám. Vděčnosti se od vás nedočkám.…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Přemýšlím, jestli tato úvaha nevyznívá příliš bilančně. Doufám ale…
Když jsem se ve středu 20. listopadu podívala u nás v Boskovicích…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Když se syn ženil, byla jsem ráda, že si bere podnikavou,…
Redakce
Legrácky, piškuntálie, fórky, sranda, švanda, psina, žert…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
Chci poskytnout svým blízkým osobní péči, až to budou potřebovat.…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Je hrozně smutné, když už není nikdo, kdo by vám mohl vyprávět o…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Odpustila jsem. Už necítím ublíženost, křivdu, zlost. Nemyslím na…
Píše se rok 1966, začíná advent, ale o jeho začátku adventu se v…
Koupit někomu k Vánocům jakékoli zvíře, aniž by o tom dotyčný…
Pár let si říkám, že už mě ty vánoce vlastně ani nebaví. Že se na…
Možná ho ještě překoná něco, třeba to, co najdu pod vánočním…
Jako první obrázek ukazuji naši třídu ve škole v Protivanově v…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Redakce
Už v době, kdy jsem se jako malý houslista pokoušel o Paganiniho…
Určitě jste taky nějaké potkali, jsou mezi námi a není dílem…
Moje snacha všechno ví nejlépe a je mistryní v interpretaci toho,…
Redakce
Můj tatínek strašně rád používal neotřelá slova. Jak jsem později…
Dělala jsem si legraci z lidí, kteří mluvili o tom, že chodí na…
Redakce
Určitě souhlasně přikyvujete, když si u rádia s Karlem Gottem…
Psaný dopis, to je intimní záležitost. Vyťukaná zpráva na…
Robotka Máňa způsobně seděla v kuchyni na pohodlné židli u stolu.…
„Maruško, jdu s Janičkou pro pivo,“ volal jsi z předsíně…
Mít děti je nejvíc. Aspoň já to tak cítím. Mít dvě zdravé,…
V neděli jsem měla narozeniny, jak řekla moje sestra Eva, poslední…
Starý muž potkal známou, dlouhé roky neviděnou. Zapovídali se. Pak…
Můj zdárný syn Jakub je sice mladším dítkem, ale je to hodně dávno…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %
