Tenkrát na Západě: Sladká Francie

Tenkrát na Západě: Sladká Francie
Zámek Blois. FOTO: Pixabay

Moje vzpomínka je veskrze zalitá sluncem. Jsem frankofil. Není divu, protože v naší rodině se dozajista frankofilie dědí. Heslo "L´égalité, liberté, fraternité"(1) mi zní podobně jako "Pravda vítězí".

Začalo to dědečkem z máminy strany. Byl tak osvícený, že mámu podpořil ve věku jejích patnácti let (stejně jako československá vláda) v roce 1935 ve studiu na francouzském dívčím lyceu v Saint- Germain-en-Laye, kde získala v roce 1938 "baccalauréat"(2). V lyceu měla jak české, tak francouzské kamarádky, z nichž ta nejmilejší, Jaqueline Martin, ji pozvala na jaře roku 1968 do Paříže na návštěvu. Tehdy mě jako studentku SVVŠ vzala s sebou. Týden jsme strávily u Martinů a druhý týden jsme jezdily po památkách (namátkou Mont St. Michel, Rouen, zámky na Loiře, nezapomenutelné představení "Son et lumiere" (3) na zámku v Blois). Posunovaly jsme se mezi lacinými hotýlky vlakem, jízdenky máma nakoupila v Praze a já jsem nemohla uvěřit, že vlaky jsou pohodlné a mohou jezdit bez zpoždění.

Ale popořadě. Po příletu do Paříže nás čekal Fredo, tedy Frederic Martin, manžel Jaqueliny, ředitel francouzského lycea. Zabořily jsme se do měkkých sedadel jeho Citroenu a já jsem poprvé vykulila oči, když jsem ucítila, jak se před rozjezdem podvozek zvedl o pár centimetrů . To jsem ještě netušila, že zírat budu s otevřenou pusou celých čtrnáct dní. Dovezl nás do bytu, nevím už zda o osmi či deseti místnostech (počítám-li i světlý prostorný kumbálek, kde stálo pouze rozložené žehlící prkno) a s šibalsky laskavým výrazem se mě zeptal, zda preferuji čaj či kávu a s cukrem či bez cukru. Něco jsem vykoktala a pak jsem se jen snažila pochytit rozhovor mámy s Martinovými.

V Paříži jsme samozřejmě celé dny prochodily, sedaly jsme si do kavárniček na kávu a přes den jsme si kupovaly jogurty, někdy i bagety. První večer jsme po příchodu vybílily hostitelům lednici, jak jsme byly hladové. Velkorysá Jaqueline nám potom nechávala v lednici každý večer něco k snědku. Spousta dojmů, Louvre i další muzea, Champs-Elysées, Eiffelka, Napoleonův hrob, strašně bolavé nohy, ale také bulváry, obchody přetékající zbožím, milé úsměvy prodavaček, večer jsme padly do postelí.

Francii jsem po sametové revoluci navštívila i s manželem několikrát. Samozřejmě, že růžové brýle, nasazené při mé první návštěvě západu, jsem občas sundala.

Co považuji za největší přínos celého prvního putování? Jednoznačně to, že když jsem slyšela matku, jak se dokáže bez problémů o čemkoliv plynule a se zaujetím bavit, zastyděla jsem se za svou chabou slovní zásobu i výslovnost. Přestože po návratu nastalo období, kdy se zdálo, že člověk se už na západ asi nepodívá, pustila jsem se usilovně do studia francouzštiny. Těší mě sledovat některé filmy v originále nebo číst romány. A mluvený jazyk, tak dokonale zpěvný, používat v kurzu University třetího věku ve spojení se stejně naladěnými spolužáky.

Na své "Tenkrát na Západě" teď pohlížím nostalgicky se shovívavým úsměvem. Ale nepřestanu v duchu za tuto zkušenost mámě děkovat.

 

1. Rovnost, volnost, bratrství
2. Maturita
3. Zvuk a světlo

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
6 komentářů
Alena Vávrová
Francie, francouzština, šansony, filmy, památky, přírodní krásy, moře, hory, Paříž - nelze vše vyjmenovat - byla jsem tam se štěstím 3x !
Daniela Řeřichová
Nezapomenutelná vzpomínka. Francii jsme s mužem procestovali křížem kráž. Je to země mnoha kontrastů, přírody, umění, vína, historie, bohémství. Na začátku 80. let jsem byla okouzlena pařížskou čtvrtí La Defense, nikdy nepřestanu být okouzlena šansony a zvukomalebným jazykem.
Alena Velková
Milá vzpomínka.
Naděžda Špásová
Francii jsem navštívila dvakrát, bylo to po revoluci. Miluji jih a moře Francie, Paříž a jiná velká města mě vůbec nelákají.
Marie Měchurová
Francie je krásná země, rádi vzpomínáme. Francouzky umí jen jedna dcera. Ráda jsem si početla a zavzpomínala.
Zuzana Pivcová
Moc hezké a zajímavé. Vím, že z lidí, které jsem učila němčinu, se nejvíc chtěli učit ti, které k tomu vedl nějaký osobní vztah nebo dřívější cesta do Německa.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše