Život je jedna velká jízda. Narodíte se, prožijete bezva dětství, komplikovanou pubertu, nějaké to studování a šup, jste v pracovním kolotoči.
První manžel, dvě děti, první rozvod, druhý manžel, život s alkoholikem, druhý rozvod. Najednou jste na konci cesty. Děti jsou dávno dospělé, vnoučata pomalu taky, práci je třeba uvolnit mladším.
Celý pracovní život jsem věnovala Československé a pak i České televizi coby malířka pozadí, abych se po Listopadu 1989 stala grafičkou a výtvarnou redaktorkou ve zpravodajství ČT; svou televizní jízdu jsem skončila ve scénickém provozu a v magazínu Sama doma. Hezkej televizní život to byl.
Vyměřený důchod je zasloužený a není zanedbatelný, ale na nějaké žití na vysoké noze to teda rozhodně není.
Je fajn mít pár peněz k důchodu, to je bez diskuze. Zamyslela jsem se, a při tom přemýšlení mi pomohl internet. Najít si brigádičku, co by mě bavila, není jen tak, ale mně se to povedlo.
Vstoupila jsem na prkna, co znamenají svět. Ano, práci snů jsem nalezla v divadle. Aby to nebylo jen tak, stala jsem se rovnou garderobiérkou, rekvizitářkou a inspicientkou. Tři v jednom.
Přišla jsem na pohovor a z něj jsem rovnýma nohama skočila do divadelního života. Během měsíce jsem se musela naučit dvanáct her. Kostýmy, rekvizity, vysílačka v uchu. Byla to jízda, to první divadelní září, to mi věřte.
Divadlo… to je loď s posádkou, co se někdy potácí ve větru, jindy uvízne na mělčině, často dojdou zásoby a bezpečná pevnina je v nedohlednu. Občas svítí slunce, jindy zase leje jako z konve. Na palubě i v podpalubí sídlí ruku v ruce touhy, přání, sny. Taky slzy, naději, smutek a smích tam naleznete.
Divák vstoupí a ocitne se v jiném světě. Herci jsou průvodci a on se nechá vést příběhem. Jsou spolu na palubě, na prknech, co znamenají svět.
A tam někde v podpalubí jsou ti, bez nichž by loď nikam nedoplula. A já mezi ně patřím. Už dvě sezóny jsem námořníkem na lodi Divadlo a právě začíná moje třetí. Pokud chcete, budu vás provázet a budu vám ukazovat, jak se žije nejen na palubě, ale i pod ní. V divadelním podpalubí, jež tvoří šatny, zákulisí, bar, dílny… počítejte s tím, že se dost naběháte, protože v každém správném divadle je plno schodů, taky temné kouty, divadelní prach a tajemství. Toho je tam taky plno. Pojďte, zvu vás do našeho malého divadla.
Pošlete odkaz na tento článek
Budeme mít klid, o nic se nemusíme starat, stejně by po nás jednou…
Tak jsem se opět na chvíli vrátil ke známému dotazníku…
Příprava na Vánoce v naší rodině začíná koncem října. Obě snachy…
Bolelo to hodně a nakonec se ukázalo, že zákrok v ústní dutině…
Na svoji první, a zároveň největší, životní křižovatku jsem…
Maličká a miloučká vesnička na Drahanské vrchovině schovaná v…
Zatímco moje sestra žije aktivním životem pražského seniora,…
Den jako každý druhý s výhledem na krátkou práci v kanceláři,…
Vznášet se ve vzduchu byl odvěký sen pozemšťanů. Zkoušeli to mnozí…
Každý máme nastavené možnosti a hranice, přes které už nejede vlak…
Ve vyprávění píši druhou vzpomínku na návštěvu maličké vesničky…
Řízením osudu jsem se ocitla v této životní etapě ve…
Pátek, sedm hodin, dvacet šest minut: Modro, slunečno, nablito.…
Vlastně to tenkrát před dávnými léty nebylo nic extra a on…
Když jsem se zamyslela nad svým životem, nemyslím si, že bych měla…
Narodil jsem se po dvou sestrách rodičům, kteří měli na náměstí…
Ukázkový úvodní text článku
Uprostřed svaťáku se kamarádi setkali, potřebovali se ubezpečit,…
"Koukej sekat latinu, nebo uvidíš," vyprovázela mě maminka do…
Jako nadaný hypochondr historkami se zdravotní tématikou oplývám,…
O plnění svých snů jsem již tady psala. Trošku Vám je připomenu.…
Koho se lidé nejvíc bojí? No přece zubaře. I nejmužnější…
Nepatřím mezi ty, kteří se často zabývají svou minulostí. Možná…
A je to tady zase. Opět přicházejí vánoční svátky. A s nimi hodně…
Bylo po poledni. Čekala jsem na jedné pražské anonymní autobusové…
Všechno to začalo oznámením do poštovní schránky, kde se nám…
Bylo mi 18 let a zamilovala jsem se. Byli jsme stejně staří,…
Na Vánoce roku 2002 k nám do Kravař dorazilo, tak jako do…
Tohle přísloví mi říkávali Italové, když jsem jim vyprávěla nějaký…
Zásadní životní události? Třeba vlastní svatba, první…
Jejich podvody jsou natolik mazané, že zamotají hlavu i zdatným…
V neděli v pět přivezl syn z Ústí vnuka Péťu, je prý nemocný a…
Vánoce jsou u nás období neshod a nepohody. Můj…
Jedna z výhod vyššího věku je to, že přestáváte být hlavním…
Je spousta věcí, které člověk tak nějak ví, ale v reálném životě…
Jo, to byly časy… byli jsme oba mladí, já i Karel. On měl už svou…
JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno portál i60 nabízí.
Chcete na portál i60 přispívat vlastními články, povídat si na chatu, najít nové přátele či partnera v Seznamce?
Aktuální anketa
-
Rozhodování mi nečiní problém, rozhoduji se rychle a většinou správně
1800
20 %
-
Většinou dám na svou intuici, a nějak to dopadne
1749
20 %
-
Nevím, nepřemýšlel(a) jsem o tom
1678
19 %
-
Rozhodování pro mě není snadné, trvá mi déle, než se rozhodnu
1818
20 %
-
Je to pro mě velký problém, rozhoduji se dlouho a ne vždy správně
1852
21 %