Bylo nás tak akorát na autobus. Celkem 51 lidí, z toho většina seniorů. Z celé České republiky a ze Slovenska. Až z Prešova, Bratislavy, Plzně, Ostravy, Opavy, Brna, Liberce a dalších míst. Nás chlapů bylo ve skupině poskrovnu. Jednak v tomto věku mužů ubývá a mají jiné zájmy a hlavně jsou línější a nejsou tak akční jako dámy. Bohužel.

Společnou komunikací jsme se obohacovali. Zúčastnili jsme se exkurzně-vzdělávacího programu nazvaného EXOD, který je pořádán školskými odbory. Přihlásit se však může každý. Celé bývalé Československo je poseté jejími základnami. Podrobně se můžete seznamovat se zajímavostmi všech dalších oblastí naší bývalé vlasti. Na internetu je najdete pod názvem EXOD s výše uvedeným programem. Většinou se spí na internátech středních škol, kde je k dispozici polopenze. Po snídani je přistaven autobus, který nás zaveze každý den k zajímavostem či menším túrám. Žádné složité zpětné putování k odstavenému autu. Při túrách vás zaveze do bodu A a vy jdete do určeného bodu B, kde vás autobus opět nabere. Vracíme se až před večeří obohaceni zážitky.

Tentokrát jsme si vybrali týdenní poznávání historické Kutné Hory a okolí. Město dýchá skvosty památek. Některé jsou i zařazené na seznam UNESCO. Organizátorem našeho pobytu byl bývalý ředitel střední průmyslové školy. Učitel dějepisu a českého jazyka. Místní rodák. Jako student Gymnázia se z okna třídy kochal pohledem na chrám sv. Barbory. Byl erudovaný, výborně artikuloval, slyšel jsem ho i když špatně slyším, a všechny památky a zajímavosti svého rodného města měl v malíčku. Má s tím zkušenosti, dělá v důchodu průvodce v nedalekém zámku. Připravil nám atraktivní program.

První den byla prohlídka města. Uchvátila mě majestátnost a strohá krása gotického chrámu sv. Barbory, jež si nechali postavit měšťané a horníci za vytěžené stříbro. Tyčí se nad městem jako by byl z jiného světa. V Muzeu stříbra jsme se seznámili s ražbou mincí a uměleckou práci místních řemeslníků. Ve Vlašském dvoru, jsme obdivovali prostory, kam utíkal král Václav IV. před vladařskými povinnostmi. V jednom ze sálů byl zvolen českými stavy králem Vladislav Jagellonský. Matyáš Korvín, který byl také adeptem na volbu tento akt podcenil proto nevyhrál.  Za krále Václava II. se zde začaly razit velmi ceněné pražské groše. Po prohlídce si každý mohl vyrazil svou minci.

Dále jsme navštívili v Sedlci nedaleký klášterní kostel Nanebevzetí p. Marie a známou kostnici. Zde jsme obdivovali umělecky sestavené obrazce z lidských kostí. Mě zaujaly lebky bojovníků z husitských válek, kdy byly posety otvory po sečných zbraních. Na zámku Kačina se mi líbila knihovna a zámecké divadlo. Pod zámkem Žleby je obora, kde nám byla předvedena ukázka sokolnictví. Sledovali jsme také krmení bílých jelenů. Je tam záchranná stanice různých zvířat. Například někdo našel osiřelá divoká selátka a donesl je do stanice. Dnes jsou to již stokilová prasata pojmenovaná jako Jeníček a Mařenka, která se bahnila a válela ve výběhu. 

Ještě na programu byla Čáslav, Chrudim, zámek Slatiňany s hřebčínem, hrad Český Šternberk, klášter Sázava, zámek Choltice, Karlova Koruna, národní kulturní památka státní hřebčín Kladruby nad Labem a další.

V rámci malé turistiky jsme vystoupali na Havířskou rozhlednu, Kalvárii, památník hornických bouří. Katolíci zde naházeli do šachet 700 lidí opačného vyznání, proto ji potom husité dvakrát vypálili. Prošli jsme si romantické údolí říčky Vrchlice, kde se to moc líbilo známému básníkovi Emilovi Fridovi. Podle ní si dal svůj pseudonym Jaroslav Vrchlický. Přes Velký rybník jsme došli k bývalé hornické osadě ze středověku, z které zbyl pouze gotický kostel se hřbitovem. Spočívá zde spisovatel a humorista Miroslav Švandrlík autor Černých baronů. V údolí potoka Bylanky v jednom starém mlýně vyhnal mlynář svou dceru Barborku, protože se zamilovala do hudebníka a divadelníka. Vzali se a bydleli u její babičky krupařky v Kutné Hoře. Narodil se jim syn Josef Kajetán Tyl, který nám složil slova k naší hymně.

Na závěr jsme náš pobyt vyhodnotili společně ve vinném sklepě místního vinařství. Poznávací základny EXODU jsou po celém Česku a Slovensku. Jen si vybrat oblast a program. Najdete to na internetu. Neznám dokonalejší poznávání regionů, památek a dalších zajímavostí. To už jsem za život toho procestoval a zažil. Túry nejsou náročné, vhodné pro seniory, protože většina účastníků jsou lidé již na odpočinku. Byl to náš již 17. EXOD, kterého jsme se ženou účastnili. Je pravdou, že ubytování a strava je skromější, ale to poznání a příjemní lidé zato stojí. Nepíši to kvůli reklamě. Nic za to nemám. Posílám to nezištně  jako recept na cestu za poznáním a hezkou dovolenou. Především určenou pro seniory.