Tak nám tuhle v práci běhala myš! Dokud byla venku, tak mi nevadila, ale pak lezla pod dveře prádelny a kolega, který tam na dvoře kopal, se na ní smál, jako kdyby to bylo koťátko nebo štěňátko. Pokladní Iva mu říkala, aby jí zabil, ale on řekl, že to nejde, že se před ním vždycky schová. Tak jsem si dělala legraci, že jí budu muset chytit já, protože dědeček o mě často říká (pochopitelně proto, aby mě co nejvíc urazil a zesměšnil), že jsem "nějaká moc chytrá, že bych mohla chytat myši". No a jak to dopadlo? Přišli návštěvníci, dvě paní a mladí asi manželé - cyklisti a já šla provádět a najednou slyším Ivu jak křičí, že myš vlezla do chalupy do síně a ať jí někdo zabije. Ten pán povídal, že to udělá, myš seděla u prahu a chtěl jí zašlápnout, ale jeho paní mu to zakázala a ty druhé dvě se taky tvářily jako že zabít myš v chalupě je odporná vražda.

Tak jsem řekla, že obvykle to nedělám, protože od toho máme doma tři kočky, ale když to musí být... A zašlápla jsem jí svou novou černobílou žabkou. Ženský hejkaly, jako kdybych jí podřízla nebo co a pán se smál. Byl to moc hezký pán a smál se taky moc hezky. Iva myš vyhodila lopatkou do popelnice a já pokračovala ve výkladu klidně dál. Mladý pán se na mě spiklenecky usmíval, ty dvě paní se už za chvilku taky tvářily, jako kdyby se nic nestalo, jenom ta mladá cyklistka (ani si nesundala z hlavy cyklistickou přilbu a absolvovala v ní celou prohlídku) mi to asi nedokázala odpustit a tvářila se, že trpí. Po skončení prohlídky mi ty dvě napsaly do návštěvní knihy, že se jim u nás moc líbilo a o myši tam nebyla ani zmínka, ale ta mladá vypálila rovnou ke kolu a ten její hned za ní. Cestou mi tedy ještě stačil poděkovat a říct nashle, ale mladá paní vypadala, že asi odjede jen za nejbližší roh a bude zvracet. Já jsem si pak jen u vody na dvoře otřela z boty krev a šla provádět další skupinku...