Moje seniorské radosti
Ilustrační foto: Pexels

Moje seniorské radosti nepřekračují hranice jednoho malého města. Nejsem cestovatelský typ, a tak mi mé rodiště bohatě stačí.

Naším městem projede kolem osmnácti tisíc aut denně. Bytovku při hlavním tahu opravdu není co závidět, a tak jsem si před důchodem pořídila malou zahrádku v místní kolonii. Byla to nejlepší koupě mého života, prchám na ni co nejčastěji. I když síly ubývají a boj s plevelem nikdy nekončí, jsem tam moc šťastná. Mám své bylinky a léčivky, rybíz, letní jablka, trochu hrášku a pár jahod. Jako bonus mohu pozorovat ptáky, veverky, ještěrky, občas i zbloudilého zajíčka. 

Protože odjakživa ráda píšu, k mým zálibám patří vše, co nějak souvisí s regionální historií. Léta se věnuji našim rodákům významným osobnostem, městským tradicím, apod. Přispívám do místních novin a vlastivědného periodika. Přiznám se, že čím jsem starší, tím víc se utíkám do iluze města mého mládí. Vidím jeho dávnou podobu před současnou modernizací a rozrůstáním, dělá mi dobře chodit do míst, kam jsem chodila už jako dítě. A vychutnávám si to, že potkávám stále stejné spoluobčany, kteří vědí o mně vše, tak jako já o nich. Posiluje to pocit domova. Jen mne poslední dobou překvapuje, jak se lidé s přibývajícími roky mění (u sebe si to moc nepřipouštím), a pak náhle mizí...To bohužel už nejsou radosti, ale realita. 

Také se pokouším nějak zachytit a předat nejbližším to, co umím, či co pamatuji. Pět let jsem s mým parťákem počítačem tvořila cosi jako rodinnou kroniku, protkanou rodokmeny jednotlivých rodů, plnou osobních vzpomínek, úryvků z korespondence, či výstřižků z tisku, čímž jsem zužitkovala poklady z rodinné pozůstalosti. Dřív se opravdu nic nevyhodilo, tím mám na mysli především osobní doklady a fotografie předků. Vznikl tak vánoční dárek pro nejbližší rodinu. Dospívající vnučky zase dostaly soupis receptů na jídla, která jim u mne nejvíce chutnala, samozřejmě se všemi kuchařskými "fígly". Dnes není problém vydat v knižní podobě třeba jen několik málo výtisků, a doufám, že obdarovaní je s přibývajícím věkem ocení.

O některé radosti přicházíme díky přirozenému běhu věcí. Na vyzvedávání dětí ze školy, družiny, na společné psaní úloh, hry a výlety už mohu jen vzpomínat. Tyto aktivity se přetransformovaly ve sdílení momentek v jejich mobilech, které babičce nabídnou jako kukátko do svých životů. Je dobré si uvědomovat, že ne každému je i tato zdánlivě nepatrná radost dopřána. 

Zato radostí trvalou jsou setkání se zajímavými lidmi. Nemusí to být jen letité kamarádky, ale i cizí lidé, pamětníci, kteří si rádi popovídají. Mám k tomu příležitost hlavně v malém místním muzeu, kde už přes dvacet let dělám průvodkyni.Myslím, že jakmile člověk rezignuje na mezilidské kontakty, je to začátek konce. Dokud zdraví dovolí, je třeba chtít být jakkoli užitečný. Byť by to bylo jen něco dobrého na zub, upečeného těm, které máme rádi, nebo alespoň telefonát tomu, kdo je sám,nebo nemocný.

Ale vrátím se k tomu, čím jsem začala. Jedno čínské přísloví říká, že "hlavní město je to, ve kterém žiješ". A to mohu za sebe bez výhrad podepsat.

 

 

 

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
22 komentářů
Josef Borecký
Dobrý recept na klid v duši, fandím Vám. :)
Ilona Ondráčková
Máte velmi příjemné seniorské radosti a především jim jdete naproti, takže ony nemají šanci vám uniknout. Krásné léto vám přeji.
Dana Puchalská
Hezké a pohodové.
Lenka Kočandrlová
Manželův rod pochází z Přeštic.Bývali to kameníci,tak možná tam někde na hřbitově je něco od nich.Já se tam nikdy nebyla podívat,manžel kdysi v rámci čundru. Na těch menších městech je dobré,že tam pokaždé potkáte někoho známého,to ve velkých městech není...Když jdu po Varech,tak je mi někdy docela líto,že nepotkávám známé,škola základní naše bývalá už je dávno zrušená....Atd.
Hana Rypáčková
Celý článek na mne působil velmi kladně jako když řeka poklidně teče.
Helena Štěpánková
Moc hezké!
Taťana Veselá
Paní Věro, nevím proč, ale tak trochu mi zvlhl zrak, když jsem četla váš příběh. Možná při zmínce na družinu - to slovo jsem pěkně dlouho neslyšela a vzpomněla jsem si na vychovatelku Helenu Karochovou, kterou jsem milovala coby družinářku. Děkuji vám za připomenutí a za váš krásný článek plný lásky k životu ❤
Marie Macková
Skvělé
Elena Valeriánová
Hezký článek a pozitivní přístup k životu, tak to má být. Hodně zdraví a příjemné dny.
Jarmila Komberec Jakubcová
Přeštice jsou na poloviční cestě mezi Plzní a Klatovy a občas přes ně jezdím. Hezký článek.
Marie Faldynová
Také mě se líbí Váš přístup k životu. Vždycky je příležitost udělat druhým - a tím i sobě - svět hezčí.
Daniela Řeřichová
Paní Věro, děkuji za článek, v němž se snoubí obsah s formou a ještě navíc přináší moudrý nadhled. Je patrné, že je Vám literatura blízká. Líbí se mi, že kromě elementárních radostí, s nimiž se zřejmě každý ztotožní, přinášíte potěšení druhým, že děláte něco pro ostatní. Přeji vše dobré a těším se na další Vaši tvorbu.
Soňa Prachfeldová
Opravdu hezký článek o seniorských radostech. Máte paní Věro milé koníčky, k tomu průvodcování, bohatý život. Často Přešticemi projíždím, když jedu za bratrem do Kdyně a dokonce jsem jednou natrefila i otevřený nádherný kostel. Přeštice jsou moc hezké městečko, odtud pocházel můj nevl. děda, který obchodoval tehdy s černobílými prasaty, říkalo se jim prý přeštická.
Marie Ženatová
Paní Věro, velmi děkuji za váš první a velmi hezký článek na íčku. Přeji vám ze srdce mnoho elánu a sil do všech vašich zajímavých aktivit*.
Pavlína Vavříková
Pěkně jste popsala vaše hezké koníčky. Z vašeho textu číší spokojenost a to vám moc přeji. Štěstí, spokojenost, dobrá nálada nepřichází samy, člověk jim musí jít naproti. Tak jako vy.
Zdenka Soukupová
Věro, máte hodně chvályhodných a krásných zálib. Pokračujte a zase něco napište, ať máme inspiraci. ☼
Anna Potůčková
Moc hezký a velmi positivní článek a ještě hezčí Vaše aktivity. Opravdu je výhodou nás důchodců že se můžeme věnovat všemu tomu co máme rádi, z čeho máme radost, co nás těší a ještě obohacuje. Zkrátka že můžeme být ještě užiteční své rodině, svým spoluobčanům a potažmo celé naší společnosti.
Miloslava Richterová
Paní Věro, pěkné, Vaše aktivity jsou sympatické :-)
Zuzana Pivcová
Moc hezky jste se tu uvedla a myslím, že byste mohla řadě lidí sloužit za příklad, jaký si lze vytvořit všední nevšední život.
Jan Zelenka
Velmi pozitivní přístup k životu.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše