Samomluva
FOTO: Věra Ježková

Mluvíte k sobě, sami se sebou? Nahlas, nebo jen v myšlenkách? Jste-li sami, nebo i na veřejnosti? Záměrně se neptám, zda trpíte samomluvou. Ta otázka by evokovala, že jde o negativní jev.

A přitom samomluva má řadu kladných rysů. V určitých mezích je běžným jevem. Navenek však vypadá nezvykle. Proto se za ni i stydíme.

Samomluva se projevuje při nedostatku sociálního kontaktu, potřebě odreagovat emoce či při řešení problémů, slouží k regulaci proudu myšlenek při plnění složitějších úkolů. Lidé k sobě mluví, pokud něco zapomenou, jsou-li ve stresu a snaží se uklidnit, podrobují se kritice (vynadají si) … Hlasitá samomluva pomáhá člověku soustředit se na daný úkol, rozhodovat se, zlepšuje jeho vnímání, přispívá k lepšímu učení a zapamatování.

Hlasitá samomluva se objevuje již v dětství. Dítě se pouští do úkonu, který musí být koordinovaný, jako je například zavazování bot, etapu po etapě, a říká si, co má dělat.

Odborníci dokládají, že lidé, kteří se nebojí nahlas mluvit sami se sebou, vykazují vyšší inteligenci. Jako příklad uvádějí Alberta Einsteina. Bylo zjištěno, že samomluva je o to efektivnější, pokud při ní člověk používá druhou osobu. (To se ti, holka, povedlo. x To se mi povedlo.) Hlasitou samomluvu lze pozorovat u profesionálních sportovců, například tenistů. Pomáhá jim udržovat stoprocentní pozornost, posiluje také jejich motivaci.

Nejčastěji k sobě mluví lidé, kteří žijí sami, a jedináčci. Často také mluví se svými domácími mazlíčky. Ve spojení s velkou osamoceností může být samomluva rizikovým faktorem. Kdo je sám a stále si mluví pro sebe, pocit samoty tím ještě posiluje, což může mít neblahé následky na psychiku. V psychiatrii je samomluva jedním z prvních izolovaných projevů schizofrenie a některých psychóz, může doprovázet autismus.

Velmi častým jevem je mluvení k sobě samému v duchu. Uvádí se, že mluvením sami k sobě trávíme čtvrtinu bdělého života. 

Potichu se sebou mluvím běžně. Říkám si, co budu dělat, co se mi líbí a co ne, hodnotím se, rozhoduji. Prostě přemýšlím v duchu o běžných denních záležitostech, asi jako každý. Před náročnějšími situacemi – například před zkouškami nebo lékařským zákrokem – zavřu oči, danou situaci si představím a v duchu si říkám, že jsem v klidu a zvládnu ji. Funguje to.

Nahlas na sebe mluvím jen občas. Třídím si tak myšlenky, dávám průchod emocím, napomenu se. Ale už jsem se několikrát přistihla, že bych promluvila nahlas na ulici. Slova deroucí se ven jsem na poslední chvíli zatlačila zpět do úst. Když jsem se učila na zkoušky, látku jsem si přeříkávala nahlas. A většinou jsem u toho chodila.

Mluvím na kočičky a pejsky. Že neodpovídají? Ale ano. Stačí se jim podívat do očí nebo pozorovat řeč jejich těla.  

 

S využitím zdrojů:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Samomluva

https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/veda/213202-samomluva-je-normalni-kdyz-si-povidame-sami-se-sebou

https://plus.rozhlas.cz/je-samomluva-prvnim-znakem-silenstvi-nebo-cestou-k-uspechu-6517391

https://www.cmhcd.cz/stopstigma/poradna/psychiatr/samomluva/

https://www.lidovky.cz/orientace/veda/samomluva-chrani-pred-samotou.

https://www.lidovky.cz/relax/zajimavosti/samomluva-muze-byt-nekdy-velmi-uzitecna-pise-francouzsky-denik

https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-mluvite-casto-sami-se-sebou-proc-je-to-podle-odborniku-prospesne

https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-samomluva-jako-projev-dusevni-choroby-ale-i-pozornosti-a-koncentrace-40037194

 

Zpět do rubriky Zpět na homepage
Váš příspěvek do diskuze:
34 komentářů
Jiří Svoboda
Velice mě uklidnilo zjištění odborníků, že lidé mluvící sami se sebou, vykazují větší inteligenci. Já jsem schopen si nahlas i vynadat a když se nenajde nikdo jiný, sem tam se i pochválím. V poslední době vede ta první varianta. Tak teď nevím, co by na to řekli odborníci, kdyby slyšeli, jak se sebekriticky vyjadřuji ke stavu své inteligence, když na něco zapomenu, nebo mi něco upadne, nebo...no, je toho až, až, vždyť to znáte sami. Zda by mi dali za pravdu, nebo se drželi svých zjištění...
Eva Mužíková
Věrko, kam Ty na ty nápady chodíš? Zase další povedený článek. Já samomluvou netrpím, ale co není, může být.
Marie Ženatová
Milá Věrko, moc děkuji za výborný článek*. Já jsem také velký příznivce samomluvy - hlavně večer. To si projdu nahlas celý den a buď se pochválím, že jsem zvládla všechno tak jak jsem si plánovala ráno - nebo naopak se pokárám, že jsem všechno nestihla? Když se někam chystám tak si také nahlas přeříkávám co nesmím zapomenout. Ale jinak si velmi často zpívám a to i u nějaké práce - zdá se mi, že zpěv mi dopomáhá víc dobíjet ubývající energii.
Hana Rypáčková
Pro sebe si nemluvím, jen si občas nadávám. S Eliškou a zvířaty mluvím. Když jsou ta sluchátka, někdy si myslím, že jsem narazila na samomluvícího, ale jen telefonuje. Vypadá to legračně.
Eva Braunová
Musím se přiznat,že jsem se přistihla,že mluvím venku nahlas pro sebe,ale rachle stichnu a koukám jestli někdo nekouká.Doma si zpívám a mluvím s kocourem,který mě odpovídá vrčením.
Marcela Pivcová
Samomluva se mě také někdy týká. Když se mi něco nedaří nebo něco zapomenu, řeknu si: jsem prostě pitomá - blbá. Sebe, jako druhou osobu, neoslovuji. Venku si raději dávám na hlasitá slova pozor. Nejčastěji mluvím doma na kočky - když se mi připletou do cesty, podle momentální situce se jim buď omluvím nebo jim vynadám. Ale určitě si s nimi denně i povídám. Vím, že mnohým slovům rozumějí. Do školy jsem se učila potichu, texty jsem si pro sebe hlasitě snad nikdy neříkala.
Libuše Heulerová
Věrko, taky si ráda sama se sebou popovídám...
Marie Měchurová
Mluvím docela často, taky sama se sebou, když není na blízku nikdo jiný. Prý při tom i gestikuluju.
Věra Ježková
Děkuji podruhé. :-)
Daniela Řeřichová
Samomluvou netrpím. Zatím.
Marie Faldynová
Při dnešním používání mobilních telefonů se samomluva vytratí :-)) Někdy jsem zamyšlená nad tím, jak něco vyřeším a když na to přijdu, často nahlas vyhrknu "no jasně, tak to půjde!" nebo něco podobného. Na to se neumírá :-)
Radmila Coufalová
Se zvířaty mluvím nahlas běžně. Nemusí vždy rozumět obsahu, ale rozhodně chápou emoční zabarvení. A tomu rozumí i moje rostliny. Snažím se je dlouho motivovat pozitivně, ale pokud se to míjí účinkem stačí pohrozit- tak a půjdeš do popelnice- a to byste koukali, jak to rázem všechno roste a kvete. Inteligence rostlin mě nepřestává fascinovat.
Hana Šimková
Vyprávěla jsem na procházce něco mému pejskovi. Za mnou šel nějaký pán a začal se strašně smát. Bylo mi to nepříjemné, ale on přiznal, že to dělá také.
Alena Velková
Vždycky jsem se učila nahlas, takže teď si mluvím pro sebe ve chvíli, kdy si potřebuji utřídit myšlenky...
Martina Růžičková
Věro, díky za další zajímavý článek. Také patřím mezi ty, kteří si se sebou rádi popovídají. Nejčastěji si předříkávám, na co nesmím zapomenout. Samozřejmě si občas hlasitě ulevím, když mě někdo (případně i já sebe sama) rozčílí. Při zalévání mluvím na pokojové rostliny. Někde jsem četla, že jim to dělá dobře. :-)
Naděžda Špásová
Mluvím sama se sebou docela často, umím si i pořádně vynadat.
Irena Mertová
Doma si běžně povídám, sama i s kocourem. Ovšem netykám si... Ale posledně jsem mluvila i na fotoprocházce s kachnou, hezky jsme si popovídaly - myslela jsem, že jsem u vody sama - a nebyla, hned za mnou nějaký mladík. No, a co :-) ...
Soňa Prachfeldová
Občas trpím samomluvou, hlavně když potřebuji upustit páru, nebo při práci na zahradě. Tak děvče, teď uděláme ještě záhonek, zalijeme pak bude pohov. Jde mi to líp od ruky a často říkám, ták, nebo ach jo. :-)
Jana Jurečková
Můj manžel je ranní ptáče. Ráno sedí v obýváku a mluví. Ano mluví sám se sebou. Já tím naštěstí netrpím. Já mluvím se svým kocourkem a ty oči mi říkají, že rozumí.
Věra Ježková
Děkuji vám za hezké komentáře. :-) Jarmilko, Bingo! Libuško, Křapka je bezva. Jano, to dělají ty dveře. Psychologové uvádějí, že když někteří lidé vstoupí do místnosti, nedokážou si vzpomenout, proč tam přišli. Průchod dveřmi pro ně znamená, že něco končí a něco nového začíná. Mám to taky. :-)
Lenka Kočandrlová
Hlasitě nadávám u televize při zprávách a různých besedách.To jsou někdy takové kydy,že se neudržím a použiji i vulgární slova. Jinak si mluvím pro sebe jen v duchu,když žasnu nad krásou květin,stromů , zvířat a ptáků.
Marie Seitlová
Také patřím mezi ty, co si sami povídají, pochválí se i si nadávají.
Antonín Nebuželský
Kdysi jsem diskutoval " s rádiem třeba při pohádkách a podobně. Potom jsem zjistil, že to ode mne odkoukal děda Komárek ze samoty u lesa. Protože to použil pan Svěrák, soudím, že je to docela časté. Mimochodem, Svěrák. Vždycky jsem si říkal :" takovej intelektuál, kam ty různé kecy" chodí ". To by mě zajímalo vlastně i teď.
Anna Potůčková
Samomluvu používám také. Ale jen potichu. Hodně ji používám při nákupu v potravinách, kdy si opakuji na co nesmím zapomenout koupit.
Margita Melegova
Doma mam na koho mluvit, ale oba se tvari jako by nerozumeli, manzel reaguje az po druhem komentari protoze televize je zajimavejsi a kocicka podle toho jestli reknu ,,budes papat,, to je rychlosti blesku u mne ale na ostatni reci a vycitky je naprosto hlucha a tak jsou dny kdy si sama mluvim sama k sobe a zaroven si i odpovim, zasadne se sama se sebou nehadam.
Alena Tollarová
Myslím, že sám pro sebe si občas mluví každý. Já nejsem výjimkou.
Jan Zelenka
Paní Kollinová, díky za radu. Tohle začnu používat!
Zuzana Pivcová
Se sebou komunikuji neverbálně. Ale podle rady jedné léčitelky jsem si v době, kdy jsem neměla o nic zájem, zkusila domluvit, vynadat - formou 2. osoby - ty. Nejvíc mluvím doma s kočkami, ale i na ulici s cizími pejsky, kteří se ke mně hlásí
Jana Kollinová
Samomluvu používám vědomě a účelově již několik let. Ověřila jsem si, že když si nahlas opakuji název věci, pro kterou jdu do komory mimo byt, už se mi nestává co dříve. Často jsem zapomněla pro co jdu, civěla do komory a po chvíli marného úsilí se vracela s prázdnou zpět do výchozího bodu. Následovalo citoslovce "aha" a cesta zpět do špajzu.
Zdenka Soukupová
Taky občas "samomluvím". Hlavně když se na sebe naštvu. Jako třeba dneska. Přijela jsem z nákupu a zjistila jsem, že nemám hrozně důležitou věc: nanuky pro vnoučata, která na víkend přijedou a vždy je vyžadují. Tak jsem si nahlas řekla: Jéžiš ty jsi bl.... A jela jsem do obchodu ještě jednou.
--- BANNER 9 ---

Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Nastavení
Odmítnout vše
Přijmout vše
Nezbytné/funkční

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Vždy aktivní

Analytické

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Marketingové

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Uložit nastavení
Přijmout vše