Je to Denis Diderot (1713-1784). Francouzský osvícenecký spisovatel, který se zabýval mnoha obory – filozofií, estetikou, teologií, matematikou a fyzikou. Denis Diderot neměl peníze na svatbu své jediné dcery. Žil v chudobě, ale ve světě byl známý pro svou knihu Encyklopédie.

Ruská carevna Kateřina Veliká milovala jeho knihy a když se dozvěděla, jaké má starosti, nabídla mu, že od něj jeho svazky Encyklopédie koupí. A z Diderota se stal náhle bohatý člověk.

Ale co ho zničilo – byl dárek, který dostal – elegantní šarlatový plášť.

Když se podíval na ten úžasný nový plášť, a porovnal ho se svým starým oblečením, „musel“ si pořídit oblečení nové. A následovaly nové doplňky do bytu, nový nábytek atd. Jeden nákup vedl k dalšímu. Tento efekt dostal název po něm – „Diderotův efekt“. Dnes se o tomto jevu mluví v souvislosti s udržitelnou spotřebou a v souvislosti s přemírou zboží a předmětů obecně.

Sám Diderot v eseji, kde tento jev popsal, píše: „Lituji rozloučení s mým starým županem“. A vypráví o tom, jak dar krásného županu vedl k nečekaným výsledkům, a nakonec ho uvrhl do dluhů.

„Byl jsem absolutním mistrem svého starého županu, ale stal jsem se otrokem svého nového…Pozor na znečištění náhlým bohatstvím.“

Z psychologické praxe mi situace se županem připomíná situace, kdy začneme dělat změny ve svém životě. Začne se jednou změnou a „už se to rozjede“. Je dobře věci měnit, ale taky se dívat, jestli „na to máme“ a jestli to opravdu potřebujeme.