Na trasu nás vyrazilo celkem 10 turistek a turistů.Byl to výšlap plný zvratů. Ale popořadě.

Z Přerova jsme vyrazili ve stanovený čas autobusem do Fryštáku a pak do Držkové. Už po výstupu z autobusu přišlo občerstvení. Děvčata opět pekla a smažila. Ale i trnkový a rumový čaj byl. Stává se to tradicí. Po společné fotografii jsme vyrazili na stanovenou trasu. No, stanovenou...

K opravdu krásnému Valašskému orloji v Držkové jsme v pořádku došli. Ale pak to nastalo. Nemohl jsem spustit mapy.cz v mém mobilu (asi už je po...), měli jsme jít totiž po neznačené cestě. A tak se toho ujal Pavlík H. (kterému, bráškovi, věřím), kterému jsem zadal body, on nastavil trasu a tak jsme šli po červené a zapoměli jsme odbočit na tu neznačenou, kdy jsme tu odbočku minuli a šli dál po červené... .
Ale to nám vůbec nevadilo. Smířili jsme se tím, že ujdeme nějaký ten kilometr navíc.

U na rozcestníku Tří kamenů jsme si udělali malou občerstvovací zastávku (před tím byla ještě jedn, taky malá) a v tom nám začalo drobně pršet. Proto jsme se moc nezdržovali a vyrazili jsme na trasu. Tady jsme se rozhodli, že na Troják a do Hošťálkové nejdeme, protože déšt cestou houstl.
Vyrazili jsme tedy na Klapinov a odtud jsme se v lijáku vydali do Chvalčova-Říky. Kilometrově jsme cíl splnili.

Cesta byla hodně blátivá a v závěrečné úseku už i hodně pršelo. Proto jsme byli rádi, když jsme byli v cíli našeho putování a stanuli jsme v Říce před naší oblíbenou Retaurací U Karla Volka. I pršet přestalo.

Odstrojili jsme se ještě venku z pláštěnek a uvnitř z mokrého oblečení a zasedli k velkému stolu, který tady na nás čekal. Opět nás přivítal usměvavý personál v plné síle. A sílu potřeboval, protože restaurace byla plná včetně salónku, kde něco slavili hasiči.

My jako už tradičně jsme si dali pivko - Budvar 33 (První hořký ležák z Budvaru, uvařeno v národním pivovaru), hovězí vývar s "játrovými koulemi" a nudlemi, kafíčko, přišlo i na truhličky se šlehačkou. Byli i takoví, že si dali obídek - svíčkovou se 6, smažená játra s...(která ani nebyla v jídelníčku, ale byla na ně chuť) a játra po námořnicku s bramboráčky. Personálu patří velký dík.

Kdo budete mít cestu kolem určitě se zastavte. Perfektní personál, výborné jídlo, příznivé ceny. No pak už jenom placení, kde nastal drobný zádrhel, naráz platila celá hospoda. Ale s dobrou náladou jsme všechno zvládli a odjeli autobusem ve stanovený čas do Přerova a okolí, tedy do Čech a Olomouce.

Přátelé děkuju, byli jste úžasní.