Zeptali jsme se odborníků z České spořitelny a společnosti Partners, jak nejlépe zhodnotit našetřené peníze, když je šlověk v důchodovém věku. Tady jsou jejich odpovědi v plném znění.

Lukáš Urbánek, finanční poradce společnosti Partners, pobočka Zlín:

Jak spravovat finanční rezervy patří mezi časté starosti běžného života. V dnešní době si už téměř každý uvědomuje, že mít dlouhodobě volné peníze na běžném účtu není zrovna nejlepší nápad. Vysoká inflace způsobuje, že kupní síla peněz klesá a lidem se znehodnocují rezervy. Pokud se nacházíme v produktivním věku, pravděpodobně budeme mít ještě příležitost naše rezervy navýšit, ale v případě, že se jedná o životní úspory a jediným naším příjmem je starobní důchod, je situace poněkud jiná. Tak i tak, by mělo být primárním cílem ochránit naše rezervy před inflací a tomto cíli by měla být přizpůsobena spořící a investiční strategie.

Nejdříve ze všeho bychom se měli podívat na naše měsíční náklady a porovnat je s měsíčními příjmy. Je důležité vědět, jestli své úspory budeme muset použít na výplatu pravidelné renty za účelem dorovnání schodku v domácím rozpočtu nebo naše úspory budeme moci použít na mimořádné výdaje spojené s cestováním, rekonstrukcí bydlení nebo se změnou zdravotního stavu. Tato prvotní úvaha je důležitá hlavně z toho důvodu, abychom si uvědomili, kdy a v jakém rozsahu budeme potřebovat naše životní úspory využít. To je naprosto klíčové, pro nastavení správné strategie. A jelikož není možné odhadnout všechny naše budoucí potřeby, mělo by být jakékoliv řešení co nejvíce flexibilní, abychom měli zajištěno, že v jakémkoliv okamžiku budeme moci se svými úsporami disponovat. Měli bychom se tedy vyhnout dlouholetým termínovaným vkladům, stavebnímu spoření atp. Ideálním nástrojem jsou investiční podílové fondy, které podléhají přísné regulaci České národní banky a které nabízejí nepřebernou škálu možností, jak investovat.

Výsledná strategie by tedy měla odrážet uvažované čerpání rezerv v čase. Pro každou část našich úspor můžeme potom zvolit jinou strategii. Základem všeho by měla být pohotovostní rezerva, která bude sloužit pro nečekané výdaje. Ideálním nástrojem je spořící účet a investice do konzervativních podílových fondů. U těchto nástrojů lze dlouhodobě očekávat výnos 2 – 3 %. Není to zrovna moc, ale je to cena za vysokou likviditu a nízké riziko. Pro střednědobý horizont 0 - 6 let lze doporučit portfolio převážně dluhopisových fondů s doplněním o nemovitostní a akciové fondy. Při této strategii se může roční výnos pohybovat někde okolo 4 – 5 %. Tato strategie má již potenciál inflaci překonat. Pro horizont 6 a více let by měla být dominantní již akciová složka. Akcie patří dlouhodobě mezi aktiva, která generují v průměru výnos okolo 8 % p.a.  

Naše úspory můžeme samozřejmě spravovat i jinak než pouze pomocí finančních nástrojů. Můžeme investovat do úprav našeho bydlení a snížit si tak energetickou náročnost. Můžeme také investovat do našich zálib a koníčků na které jsme neměli v produktivním věku čas a které se mohou stát zdrojem drobného přivýdělku. Možností je celá řada a rozhodování nemusí být jednoduché. Proto je potřeba problematice správy životních úspor přistupovat s rozvahou a komplexně. Konečné řešení bude vždy určitým kompromisem a s největší pravděpodobností se bude skládat z vícero částí. Takové řešení nám potom dovolí reagovat na změny a zajistí maximální užitek.

Jaroslav Kropáček, expert na finanční trhy v České spořitelně:

Vzhledem k individuálním preferencím každého klienta je doporučení „univerzálního“ investičního řešení velmi zavádějící. Optimální řešení pro konkrétního člověka totiž záleží na mnoha faktorech. Objem investice, berme jako příklad částky 100.000 a 500.000 Kč, není úplně podstatný. Mnohem důležitější je „investiční horizont“ daného člověka, tedy doba, po kterou plánuje své peníze zhodnocovat před tím, než je bude spotřebovávat, a především jeho očekávání výnosu a ochoty podstupovat tržní rizika pro dosažení tohoto zhodnocení. Velmi důležitým faktorem jsou také investiční cíle, tedy ujasnit si, jestli peníze budu chtít čerpat postupně, v čase, řekněme jako jakousi formu renty, nebo je použiji najednou.

Podívejme se na modelovou situaci klienta:

60 let, investiční horizont 5 až 8 let, tedy doba, kdy bude pravděpodobně odcházet do důchodu, částka 100/500 tisíc korun, a konzervativněji založený člověk, který nechce podstupovat vyšší míru tržních rizik a zvýšenou kolísavost hodnoty investice.

Takový klient by měl volit konzervativnější investiční strategii s podílem rizikových aktiv maximálně na úrovni 30 %. Optimálním řešením by pak mohl být smíšený fond (např. smíšený fond Vyvážený Mix, Optimum, nebo Universum) který dlouhodobě udržuje alokaci portfolia cca 70 % dluhopisová složka a cca 30 % akciová složka. S ohledem na blížící se dobu, kdy bude chtít peníze použít by měl podíl akciové složky snižovat až na nulovou úroveň (např. dluhopisový fond Sporoinvest), aby se nevystavoval přílišnému riziku poklesu hodnoty své investice před tím, než bude chtít peníze použít. Samozřejmě v případě postupného použití prostředků, tedy s delším horizontem, kdy bude chtít daný klient čerpat peníze formou jakési renty, by snižování podílu rizikové akciové složky mohlo být pozvolnější.

Vždy ale záleží na očekáváních a preferencích klienta, vlastní investiční strategie by je měla vždy zohledňovat. Pokud klient i ve vyšším věku očekává vysoké zhodnocení, a je ochoten podstupovat tomu odpovídající tržní rizika, pak může být složení jeho investičního portfolia mnohem dynamičtější, s vysokým podílem rizikových aktiv, například akcií. Musí si být ale všech souvisejících rizik vědom a akceptovat je, tedy počítat i s variantou, že hodnota jeho investice může být v době kdy bude peníze potřebovat výrazně nižší než částka, kterou zainvestoval.

Naopak zcela konzervativní člověk i při dlouhém investičním horizontu pět a více let, který není ochoten podstupovat zvýšené kolísání hodnoty své investice, by měl zvolit pouze konzervativní investiční produkty, např. státní dluhopisy, konzervativní dluhopisové fondy nebo strukturované prémiové vklady.

Jak jsem již uváděl, investovat může, a měl by každý, kdo se chce zodpovědně starat o své peníze, bez ohledu na svůj věk. Důležité je správně nastavit svá očekávání, preference a potřeby, a správně posoudit svůj vztah v tržním rizikům. V tom vám jistě rád pomůže váš bankéř, který s vámi nastaví optimální investiční strategii a pomůže vám najít optimální investiční řešení.