Máte nadané potomky a právě s nimi řešíte, na kterou vysokou školu by se měli přihlásit? Pak kromě vysněné profese a vhodného zaměření bude důležitým parametrem výběru i možnost jejich dalšího uplatnění. A s tím samozřejmě souvisí i výše budoucího platu.

Z nového průzkumu Střediska pro vzdělávací politiku Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vyplývá, že například absolventi Vysoké školy ekonomické berou průměrně 51 000 korun (viz tabulka), ale absolventi uměleckých a zemědělských škol už „jen“ polovinu. Statistiky také ukázaly, že nejsnáze najdou práci lékaři, právníci a učitelé.

„Absolventi ekonomických, informatických a právnických oborů mají zhruba čtyři roky po absolvování průměrně kolem 40 000 korun měsíčně. V průměru až o 17 000 méně vydělávají naopak absolventi uměleckých a zemědělských oborů,“ konstatuje zpráva. Roli ale hraje i to, z jaké školy mladý odborník vyšel a v jakém městě si hledá práci. Například začínající právník z Univerzity Karlovy bere podle průzkumu 44 000 korun, absolvent práv z Olomouce necelých 28 000.

Co se týká zaměstnanosti, nejhůře na tom jsou zemědělské a přírodovědecké fakulty. „Mezi jejich absolventy míra nezaměstnanosti přesahuje osm procent. Mnohem jednodušší to tradičně mají absolventi, kteří hledají místo v Praze nebo na jihu Moravy než na severu a východě České republiky,“ uvádí zpráva.

V průzkumu se také školy srovnávaly podle úspěchů ve vědě, spolupráci s podniky, městy a zahraničními univerzitami, dále podle podílu magistrů a doktorandů a nabídky celoživotního vzdělávání. „Nejvyšší nárůst o 10,9 procenta za poslední dva roky zaznamenalo české vysoké školství ve výzkumné a umělecké funkci,“ stojí v materiálu. Ve vědě bodovala Vysoká škola chemicko-technologická, brněnské VUT, pražské ČVUT a Univerzita Karlova.

V oblasti mezinárodní spolupráce je nejlepší Vysoká škola umělecko-průmyslová, která vysílá velký podíl studentů na zahraniční univerzity. V získávání peněz z komerční sféry je nejúspěšnější Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně a liberecká Technická univerzita, která vyvíjí nanomateriály využitelné v průmyslu. Brněnská veterina nabízí také nejvíc možností dalšího vzdělávání. Nejvyšší podíl doktorandů je na VŠCHT, naopak jako čistě regionální univerzity vyšly ze srovnání Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a českobudějovická VŠTE. Ty totiž nabízejí jen bakalářské studium.

Srovnání vysokých škol v letech 2010 a 2011

 Zdroj: Středisko vzdělávací politiky