Moje dětství bylo plné radosti a svobody. Bydleli jsme v malém domku, který stál na okraji vesnice, kde jsme měli velkou zahradu, na které jsme si hráli s bratrem a sestrou. Milovala jsem trávit čas venku, pozorovat přírodu a prozkoumávat okolní lesy a louky.

Na vesnici bylo vždy dostatek práce, zejména v zemědělství. Také jsme měli velkou společenství a každý si všichni věděli o sobě. Byli jsme jedna velká rodina a navzájem jsme si pomáhali. Vzpomínám si na tradiční vesnické slavnosti a zábavy, které jsme pořádali v průběhu roku. Byly to nezapomenutelné okamžiky, plné smíchu, tance a hudby.

Vzdělání bylo v té době pro mě velmi důležité. Byla jsem velmi nadaná a učitelé si mě velmi oblíbili. Podařilo se mi dokončit střední školu a nastoupit na vysokou školu, což bylo pro mě velkým úspěchem.

Poté jsem se vdala a založila vlastní rodinu, ale bohužel se manželství rozpadlo. Musela jsem se postavit na vlastní nohy a začít žít sama. Bylo to těžké, ale naštěstí jsem měla vždy podporu své rodiny a přátel.

I když se mé životní okolnosti změnily, pamatuji si na své dětství na vesnici s velkou nostalgií a vděčností. Byla to krásná doba, která mi dodnes dává sílu a inspiraci.