Pokračuji ve svém vyprávění, i když jsem po úvodním dílu pochopila, že u některých čtenářů nosím pořádně veliký balík dříví do lesa. Pro nás to bylo velké dobrodružství a zjistili jsme, že nabyté zkušenosti nás osvobodily a můžeme do budoucna spořádat další cestovatelské plány.

Pokud jde o Řecko, sním o dalším výletu snů, a to na souostroví Koufonisia na Kykladách, jde prý o krásný řecký Karibik a soudě podle fotek, opravdu stojí za tu námahu vydat se tam po vlastní ose (letadlo + trajekt). Uvidíme. Ale teď zpět k cestě na Milos.

Docela velký zádrhel se objevil takový, že v roce 2022 létal dopravce z Prahy až odpoledne pravidelně 1x denně a na večerní přílet v Athénách nenavazoval žádný večerní let na Milos (až druhý den ráno) a bylo třeba sehnat ubytování. Doplňuji, ještě se nabízela druhá možnost, a to přemístit se z Prahy na letiště do Vídně a cestu zvládnout letecky v jediném dni a to Vídeň -> Athény a Athény -> Milos. Zvolili jsme raději první možnost a spolu s letenkami si zajistili nocleh v Athénách. Další předností celé akce bylo elektronické online odbavení 30 hodin před odletem, takže v klidu domova jsem vytiskla letenky, v Praze na letišti jsme za 15 minut prošli bezpečnostní kontrolou a pak se dvě hodiny nudili u gejtu.

Po přístání v Athénách se objevila jistá potíž: zajistit ubytování nebyla moje starost a nechala jsem to na manželovi, a jak se ukázalo, nebylo to moc prozíravé rozhodnutí. Nepřečetl si ještě doma v Praze e-mail s informací, kde na nás v Athénách bude čekat řidič od transferu na ubytování a když pro nás nikdo nepřijel, po rozčilování s připojením našich mobilů na řecký roaming, jsme vytočili telefonní číslo penzionu, jenže nikdo to nezvedal (později se ukázalo, neměli jsme ani správné telefonní číslo). To nevymyslíš! Potlačila jsem chuť nechat se okamžitě rozvést :D (kdepak, dělám si legraci) a utěšovala jsem se, že mám pro případ těchto potíží v telefonu uloženou mapu (jako obrázek, tu jsem si připravila doma v Praze pro případ nouze) a že taxikáři kdyžtak ukážu, kam potřebujeme odvézt. Taxikář naštěstí věděl (podle jména penzionu) kde to je, v pořádku dovezl a nás stálo zbytečně 40 EUR navíc za taxi (ubytování totiž bylo v ceně i s transferem z/na letiště). Ranní doprava na letiště proběhla už perfektně, odbavení letu v Athénách také, letěli jsme prťavým letadlem, a na Milosu na nás čekalo objednané auto z půjčovny i s usměvavým zaměstnancem. Pointa? Podcenit pečlivou přípravu cesty včetně případných možných potíží se někdy nevyplácí! :)

Ovšem cesta zpět domů byla na těžkou pohodu, sice silný vítr na ostrově zavinil kompletní poruchu vysílače internetu, ale hostitel nám pomohl a píchli jsme se přes jeho mobilní data a noťas na internet a provedli elektronické odbavení letu domů do Prahy a získali QR kód do mobilů (místo papírové letenky). Odletěli jsme, na let z Milosu navazoval v Athénách další let do Prahy (po necelých 3 hodinách) a protože jsme měli vše na jedné letence a nemuseli v Athénách provádět žádné další odbavení a bezpečnostní kontrolu, vše proběhlo bez potíží.

Nález na Milosu: Venuše - socha bohyně Afrodity

Známá socha a její příběh: chudý zemědělec kdysi dávno objevil v ruinách na kraji svého pozemku rozlámané torzo ženské skulptury. A když se dvě hlavní bílé mramorové části spojily objevila se socha Afrodity – či Venuše, jak by řekli Římané. Socha měřila o 202 centimetrů, našel se i fragment dlaně s jablkem, ale paže Venuše chyběly. Nález sochy byl stanoven na 8. dubna 1820. Nedlouho potom pařížský velvyslanec sochu od zemědělce vykoupil a dopravil ji na dvůr francouzského krále. Proto ji  můžete obdivovat ve sbírkách pařížského Louvru, a nikoliv v archeologickém muzeu v Athénách, které antické památky obvykle schraňuje. Jinak  "prosakuje" informace že v současnosti správa Milosu jedná s Francií o navrácení sochy, nakolik je informace pravdivá (a zda je jednání úspěšné) opravdu netuším.

Pokud navštívíte ostrov Milos, od minulého roku je nedaleko místa nálezu umístěna kopie sochy a v místě nálezu je infotabule s textem a fotografiemi. Venuše hledí směrem k místu svého nálezu a pokud sejdete směrem k moři tak dole se rozprostírá Klima, bílé krásně barevné rybářské domečky s "garážemi" pro lodě, dnes sloužící především turistům.

Nejdřív nemoc, pak nedostatek času, omlouvám se :) a až to půjde, mám napsat o Milosu další pokračování? Hezký den všem!