V srpnu jsem trávila pár dní u kamarádky v Krkonoších. Jeden z našich výletů vedl do Špindlerova mlýna. Tedy spíš na vycházku do přírody než do města. Auto jsme nechaly ve Špindlu a lanovkou vyjely na Přední Planinu.

Měly jsme v plánu se projít a pokochat pohledy do krajiny nám známé z lyžařských toulek. Tímto místem je část mezi Špindlerovým mlýnem a Pecí pod Sněžkou.

Hemží se to tu chalupami, chatami, restauracemi, boudami a různými staveními a usedlostmi. V nejedné z nich končily naše výlety po lyžovačce ať už na sjezdovkách nebo na běžkách.

Příběhy, které jsme tu společně prožily, by byly na dlouhé zimní večery u kytary jako stvořené. Obzvlášť ty ze studentských let.

Až na Výrovku, kterou jsme si vytyčily jako cíl, jsme nedošly. Pěšky je to přece jen delší čas než na běžkách. Na těch bychom tam byly co by dup. Navíc auto bylo ve Špindlu a musely jsme jít zpět stejnou cestou.

Ale to vůbec nevadilo. Měly jsme pěkné počasí, dobrou náladu, turistů jsme potkaly jen pár, kolem krásná příroda, v hlavě nostalgické vzpomínky, tak co víc si přát.

Zase jeden pěkný den.