Přicházející zdravotní hrozbu si tak nemusí uvědomit včas a pomoc vyhledají pozdě. Zatímco v mládí je navíc před infarktem chrání hormony, v pozdějším věku se co se rizika vzniku infarktu týče vyrovnají mužům – i kvůli špatné životosprávě.

Hlavní příznaky infarktu obě pohlaví sice sdílí, lékaři však upozorňují na rozdíly. „Ženy mají častěji netypické příznaky, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti. Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti. Kromě zvláštních příznaků samotného infarktu lékař upozorňuje na to, že se liší i následky. „U žen často nacházíme větší postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,“ popisuje prof. Linhart.

Přesto je podle něj stále riziko infarktu významnější u mužů, kteří jej dostávají ve výrazně nižším věku – v průměru v 65 letech. U žen se onemocnění vyskytuje až kolem 71. roku. Každoročně pak s infarktem do českých nemocnic putuje přibližně 14 000 pacientů.  

„U žen je v mladším věku infarkt myokardu relativně vzácný. Hlavní ochranou je jejich hormonální aktivita. Po menopauze však hladina hormonů klesá a ženy od infarktu neochrání,“ říká prof. Linhart.

Ženy mají díky hormonům velkou výhodu, stoprocentně je však před infarktem neochrání ani v období před menopauzou. „Přestože je to méně časté než u mužů, i ženu může postihnout infarkt v mladším věku. Často je to v souvislosti s nahromaděním rizikových faktorů, jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, předseda České asociace akutní kardiologie ČKS. Ženy by tak stejně jako muži neměly podceňovat prevenci.

„Hlavním opatřením je dodržovat zásady zdravé životosprávy, nekouřit, mít dostatek pohybu a kontrolovat si tělesnou hmotnost, popřípadě důsledně léčit další přítomná onemocnění, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká hladina cholesterolu,“ říká prof. Ošťádal. K infarktu myokardu dochází v situaci, kdy srdeční sval není dostatečně prokrven, ať už z důvodu ucpání nebo kritického zúžení tepny zásobující srdeční sval. Experti připomínají, že jakmile pacienti pozorují příznaky infarktu, je důležité dostat se do rukou lékařů včas – rozhodují doslova minuty. Každý, kdo zaznamená příznaky jako silná bolest na hrudi nebo dušnost, by neměl čekat déle než deset minut a zavolat záchranku. Pokud do nemocnice dojede do hodiny, má podle lékařů 96% šanci, že infarkt přežije ve velmi dobrém stavu a jen s malou jizvou na srdci. „Obecně platí, že je lepší přijít s potížemi stokrát zbytečně nežli jednou pozdě,“ dodává prof. Linhart.

Infarktům v zimním období podle lékařů nahrávají také mrazivé teploty, vysoká vlhkost a kolem Vánoc také stres a zhoršená životospráva.