Benediktinský klášter v Broumově je natolik významným architektonickým a kulturním komplexem, že byl pro svou nezpochybnitelnou hodnotu zapsán do seznamu národních kulturních památek České republiky.

Počátky kláštera sahají až do začátku 13. století, konkrétně do vlády Přemysla Otakara I., kdy břevnovští benedikté obdrželi od panovníka broumovský výběžek, kde po roce 1322 založili benediktinské proboštství a dosavadní tvrz započali přestavovat v klášter. Tato přestavba na opevněný klášter probíhala ve 14. století, kdy též vzniká gotický klášterní kostel, zasvěcený sv. Vojtěchovi, tedy stejnému světci, kterému je zasvěcen i dnes. Husitské války znamenaly pro mnoho klášterů a řádových staveb velmi strastiplné období, ovšem broumovský klášter, ač byl dvakrát husity obléhán, nebyl díky kvalitnímu opevnění dobyt. I díky tomu do něj přenesl své sídlo opat nejvýznamnějšího benediktinského kláštera z Břevnova, který byl za husitských válek vypleněn a význam kláštera tím výrazně vzrostl. Období prosperity však netrvalo dlouho, neboť přicházející reformace uvedla klášter do hlubokého úpadku, který trval až do období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře. Katolická reformace přináší období úchvatného architektonického růstu, kdy se mění gotická podoba areálu v barokní, a to především díky vrcholným umělcům této epochy - Krištofovi a Kiliánu Ignáci Dienzenhofferům, kteří přestavují i vnitřní prostory kláštera a jeho podoba zůstává takřka nezměněná dodnes.

Úděl německých řeholníků kláštera se naplnil v roce 1945, kdy byli z větší části v rámci odsunu německého obyvatelstva vysídleni a nahradili je čeští benediktýni povolání ze Spojených států. Ani ti však nesetrvali v klášteře delší dobu, neboť únorový převrat v roce 1948 je též přinutil k odchodu. Od roku 1950 se klášterní prostory mění v internační tábor, který zde komunisté zřídili po zrušení kláštera a soustředili sem mnoho řeholníků z celé republiky. Ti  jsou brzy vystřídání řeholními sestrami, které zde pracovaly v nelidských a krutých podmínkách. Návrat kláštera benediktýnskému řádu proběhl až v roce 1990, ovšem vzhledem k minimálnímu počtu členů tohoto řádu u nás, zde žádný nežije a až blízká budoucnost ukáže, zda se podaří realizovat záměr obsazení objektu řádovými sestrami.

Ačkoliv je klášter v současnosti z větší části nevyužit, je přístupný veřejnosti, která zde může nalézt mnoho pozoruhodných prostor. Patří mezi ně opatský kostel sv. Vojtěcha, přestavěný z původně gotické podoby na kostel barokní, knihovna obsahující kolem 17 000 svazků knih či sakristii se vzácným intarzovaným nábytkem. Nesmí se zapomenout ani na připomínky vyhlášeného místního gymnasia na kterém studoval první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, vlastenec Bohuslav Balbín či literát Alois Jirásek. Lákavá je též návštěva Muzea Broumovska, které nabízí zajímavou expozici kulturní, historickou a přírodovědnou. Jako zajímavost jistě působí tzv. vamberecká mumie (pozůstatky mumifikovaných vambereckých kněží) či unikátní, nově restaurovaná replika Turínského plátna z roku 1651 (použity informacez Atlasu Česka).