Podvody jsou často založeny na principu telefonních hovorů, kdy se volající představí jako pracovník banky, který zjistil napadení účtu volaného. Fiktivní bankovní úředník vystraší různými tvrzeními osobu, které volá, a přiměje jí peníze z účtu převést na bankovní účet, který označí jako bezpečný. Tvrdí přitom, že se jedná pouze o dočasné bezpečnostní opatření. Věrohodnost pokynů fiktivního bankovního úředníka umocňuje často další telefonát, tentokrát osoby vydávající se za policistu. Ten potvzuje volanému tvrzení uvedená v prvním telefonátu a nezbytnost převedení peněz na bezpečnější účet. 

Tvrzení podvodníků bývají velmi věrohodná. Často předem disponují informací o skutečné bankovní instituci, ve které má volaný svůj účet. K tomu využívají tzv. spoofingu telefonního čísla, což znamená, že dokáží napodobit jakékoliv telefonní číslo, tedy i infolinku banky nebo atp.. 

„Veřejnost by si měla uvědomit, že pachatel to dovede a že nemohou vždy věřit informaci, kterou vidí na displeji svého mobilního telefonu. Zobrazené telefonní číslo na displeji mobilního telefonu může být v některých případech doplněno i textem, který dále umocňuje přesvědčivost,“ upozornil pro Deník Ondřej Kapr z Policejního prezidia. „Je potřeba, aby se lidé začali vzdělávat v kyberbezpečnosti a aby se zajímali o aktuální trendy. Když víte, co se právě děje a jste na takovou situaci připravení, tak je pak daleko menší pravděpodobnost, že vás podvodník zaskočí,“ dodává Ondřej Kapr.

Co dělat, pokud jste se Vy nebo někdo z Vašeho okolí z takovým podvodem setkali?

• Nereagujte na podobné hovory a v žádném případě nesdělujte k Vaší osobě žádné citlivé údaje ani bezpečností údaje z vaší platební karty, nebo přístupové údaje k online bankovnictví.
• Nikdy nikomu nesdělujte a ani nepřeposílejte bezpečnostní / autorizační kód, který Vám přišel formou SMS zprávy.
• Myslete na to, že útočník dokáže napodobit jakékoliv telefonní číslo, odesílatele SMS zprávy, ale třeba i e-mailovou adresu.
• Nikdy nikomu podezřelému neumožňujte vzdálený přístup do Vašeho počítače.
• Sledujte a pečlivě čtěte informace od Vaší banky v internetovém bankovnictví.
• Při každém vstupu do internetového bankovnictví kontrolujte, zda odpovídá doména přihlašovací stránky. Toto platí vždy, když někam zadáváte své osobní nebo přihlašovací údaje.
• Aktualizovat software, antivirový program, firewall.
• Buďte neustále ostražití, protože i vy se můžete stát cílem podobného podvodného jednání.
• Během, nebo po takovémto podezřelém hovoru, si zaznamenejte údaje, které Vám útočník sdělil (jména, e-mailové adresy, čísla účtů, odkazy na webové stránky, apod.)

Varování:
Nereagujte na telefonní hovory, SMS zprávy, e-maily, kde se vás někdo pokouší vmanipulovat do situace, že jsou vaše finanční prostředky v ohrožení a vy musíte udělat další kroky pro jejich záchranu. Kdyby byly vaše peníze v ohrožení, tak banka sama zareaguje a učiní další opatření. V případě pochybností vždy kontaktujte svou banku. Pokud Vás shora naznačeným způsobem již někdo kontaktoval, neváhejte se rovněž obrátit na  tísňovou linku Policie České republiky na čísle 158 a celou záležitost oznamte.

Kybernetičtí zločinci se při pokusech vás okrást neustále zdokonalují. K vašim penězům se již dávno nesnaží dostat jen s pomocí e-mailů slibujících snové dědictví či falešných stránek. Jaké jsou nejčastější typy internetových obchodů? Podívejte se na Kybertest, edukativní projekt České bankovní asociace.

Zdroj: Policie České republiky a Česká bankovní asociace