První problémy nastaly těsně před odjezdem, kdy jednu z kamarádek odvezla záchranka se zdravotními potížemi a lékařka jí rozhodně doporučila, aby nikam nejezdila. Protože na tuto cestu používáme vlak, zajišťujeme si dopředu jízdenky apod. Tím apod. myslím přistavení taxíku, který nás včas odveze na nádraží. Tentokrát jsme zvolili taxislužbu MODRÝ ANDĚL, kam jsme zavolali den předem a domluvili si přistavení vozu na 4:30 hodin ráno, protože vlak odjížděl po páté hodině, a od nás ze Žižkova je to cca 10-15 minut jízdy. Jaké však bylo naše překvapení, když nám ve 4 hodiny oznámili, že pro nás žádný taxík nemají. Takže přes potvrzující e-mail i SMS zprávu nás takto vypekli a proto všem doporučuji tuto firmu NIKDY nebrat. Podařilo se mi vzbudit dceru, která pro nás přijela a na nádraží nás odvezla včas. Cesta vlakem do Bratislavy proběhla v pohodě a dorazili jsme tam i na čas.

V Bratislavě jsme využili toho, že jsme starší 70i let a po předložení průkazek na Slovenské dráhy jsme si „zakoupili“ za 0 (nula) Euro jízdenky do Partizánskeho, kam odjížděl vlak za 30 minut. Tam jsme si pochutnali v nádražní restauraci na výborném obědě. Potom jsme se přesunuli taxíkem do nedalekých Malých Bielic, kde byl nástup ve 14 hodin. Po menších zmatcích na recepci jsme se ubytovali. Vše se mění pouze k horšímu. Dříve byl součástí pobytu i župan, dnes je jenom za poplatek, ale pouze v malých velikostech. Ikdyž téměř všichni návštěvníci jsou starší ročníky a prostorově výraznější, velké župany (4XL) prostě nejsou, ale i personál na recepci neoplývá ochotou, což dřív bývalo zvykem. Ani strava nepatřila k nejvydařenějším. Snídaně, formou švédských stolů, byly výborné – bohatý výběr a všeho dostatek, ale večeře…..Většinou rýže s omáčkou, jejíž hlavní ingrediencí byla voda. Možná byla zdravá, ale rozhodně ne chutná.

Termální bazény byly skvělé a jejich obsazenost přiměřená, masážní trysky fungovaly spolehlivě a příjemná únava byla fajn. Po třech dnech toho bylo akorát a chystali jsme se opět domů. Ještě jedna věc nás trochu zarazila. Když jsme si koupili pití v PET lahvích, zjistili jsme, že platíme za lahve zálohu. No budiž, ale když jsme lahve vraceli, záloha se zpět nedávala, protože na to prý nejsou zavedeni. Takže jak říkám, když změny, tak pouze k horšímu.

Taxík nás opět odvezl na nádraží do Partizánskeho, kde jsme čekali na vlak do Bratislavy. Toto nádraží je zajímavé jednou věcí. Když projdete nádražní budovou vůbec nevidíte koleje, což nás poprvé vyděsilo. Je tam pouze jedna kolej a ta je proti terénu až na kraji a zcela utopená, takže ji vůbec nevidíte. Po příjezdu do Bratislavy jsme zjistili, že vlak na Prahu má 30 minut zpoždění. Při oznámení, ke kterému nástupišti vlak přijede, nastává hromadný úprk. Cesta proběhla v pohodě a do Prahy jsme dorazili s více jak 45 minutovým zpožděním.

No a na závěr, aby to nebylo jednoduché, jsme si přivezli covid.