Udělat dojem, neztrapnit se, zalíbit se. To je to, oč při prvním rande běží. Ale jak na to? V posledních letech si tuto otázku klade čím dál více lidí vyššího věku, kteří žijí sami a zkoušejí najít někoho na trávení příjemných chvil.

„Když jsem řekla mámě, že jdu na první rande, strašně se rozesmála a ptala se, co jsem tedy dosud celý život dělala,“ vypráví jednapadesátiletá Kateřina, která žije řadu let po rozvodu sama a nedávno se přes sociální sítě seznámila se stejně starým učitelem. „Vysvětlila jsem mámě, že ten výraz první rande znamená, že jdou někam poprvé s novým mužem, že podobných jsem absolvovala několik, ale vždy to byl spíše trapas. Na tomhle mi záleží, z toho, co si píšeme, se zdá být vtipný, chytrý, jsem na něj zvědavá, chci se mu líbit. Máma na to řekla, že mi závidí, že v její době se v tom věku na první rande nechodilo,“ doplňuje.

Jenže nyní se první oťukávací setkání lidí vyššího věku stala běžnou věcí, svědčí o tom velký nárůst  seznamek pro tuto věkovou kategorii. Ovšem někteří lidé lehce znejistělí novými trendy se ptají, zda je nyní považováno za vhodné to, co v jejich mládí bylo běžné.

„Dcera říkala, že nemám platit automaticky na tu paní, ale že se jí mám zeptat, zda by ji neurazilo, kdybych ji na kávu nebo víno pozval. No to mi přijde, jako bych sondoval, zda neušetřím a netěšil se, že řekne, že to zacáluje sama. Já naopak myslel, že se shodím tím, že automaticky nevytáhnu šrajtofli. Dcera tvrdí, že teď je to jinak. Ale já nevím, ta paní je přece starší, tak jede na trendu této doby nebo považuje za správné to, na co jsme byli zvyklí v mládí my?“ přemýšlel třiašedesátiletý Tomáš, který nedávno vyrazil na rande s paní, se kterou se seznámil při čekání na autobus při výletu do Beskyd. Dopadlo to dobře, na první schůzku přinesl malou kytičku, zaplatil za víno a pomohl dámě do kabátu. „Komentovala to slovy, že je ráda, že džentlmeni nevymřeli a přiznávám, že mi to udělalo radost,“ shrnuje.

Právě malá kytka a slušné nevtíravé chování je to, co na první schůzce zabírá, vlastně není třeba nic jiného vymýšlet. „Na prvním rande teprve zjišťujeme, zda se s tím druhým chceme znovu potkat, jde v podstatě o nezávazné setkání, není důvod, aby se muž předváděl,“ říká odborník na etiketu Ladislav Špaček. A má jasný vzkaz. Jestliže jde o lidi středního či vyššího věku, mělo by se považovat za automatické, že muž zaplatí útratu. Tak to totiž odjakživa bývalo. Pokud si ale spolu vyrazí dva mladí nemajetní studenti, není podle něj nic špatného na tom, když se o útratu podělí.

A další častá otázka, zda na první schůzku nosit kytku? Ano, i to je prý starý dobrý zvyk, kterým dává muž najevo, že ho žena zajímá, že jde o něco jiného než běžené kamarádské či pracovní setkání. Ale pozor, odborníci na etiketu se shodují, že vhodná je kytička co nejmenší, třeba malé fialky či sněženky, taková která nepřekáží při případné procházce. Shodují se na tom i ženy.

„Ten pán to myslel asi dobře, ale dostavil se na naši první schůzku s takovou tou příšernou kyticí sestavenou z dlouhých květů, byla tam antúrie, jakési dlouhatánské trávy, celé to bylo v igelitu a navíc v tom ještě byly tyčky, na nich byly napíchnuté bonbóny. Pominu, že to bylo nevkusné. Horší bylo, že jsem s tím pak kráčela centrem města, dost to překáželo, i předtím v cukrárně to nebylo kam dát. Takové zbytečné mi to připadalo,“ říká osmapadesátiletá Helena, která během posledních tří let absolvovala takzvané první rande mnohokrát. „Pak mě to přestalo bavit. Ti muži byli buďto nervózní a trapní nebo naopak přehnaně sebevědomí a trapní. Jeden mi pořád chtěl něco objednávat a říkal, že je finančně zabezpečený. Jeden naopak pořád mluvil o tom, jak je třeba spořit na penzi, protože se penzisté mají strašně špatně. Nevím, co bylo horší poslouchat,“ říká se smíchem.

Muži to mají v této situaci složitější, protože se od nich očekává, že budou mít první rande ve své režii. To znamená vybrat podnik, rozhodnout se, zda se vůbec do nějakého půjde nebo bude lepší jen vycházka, vyřešit dilema, zda brát či nebrat kytku a pak jakou, ale hlavně nalézt odpověď na tu nejtěžší otázku – o čem budeme mluvit.

Ženská nervozita na první schůzce je také vysoká, i když z trochu jiných důvodů.

Líbím se mu?
Zvolila jsem vhodné oblečení?
Neměla jsem se více nalíčit? Neměla jsem se méně nalíčit?
Nejtěžší otázka zůstává stejná – o čem budeme mluvit?

Různé seznamovací agentury si dokonce vedou seznamy témat, které protějšek na rande spolehlivě otráví, odradí od další schůzky. V případě lidí vyššího věku to jsou: nemoci, vnoučata, stížnosti na cokoli, finanční situace, vzpomínky na předešlé partnery.

Pro všechny věkové kategorie platí, že lidem vadí, když se někdo na první schůzce příliš vychloubá, je výrazně sebevědomý, snaží se ohromit. A je jedno, jestli jde o muže, který se tváří, že si může cokoli koupit nebo o ženu, která si na tvář dala kila líčidel a navěsila na sebe všechno rodinné zlato.

Zkrátka, první rande je těžká disciplína, ať člověka potká ve dvaceti nebo v šedesáti. Uspějí v ní jen ti, kteří umí brát život s humorem.