Tato rada, pokud zaseje v mysli kořínky, stává se dle mého názoru nebezpečnou pro lidskou tvořivost...

Nikdy se neřídím rčením za pět minut dvanáct či za minutu dvanáct. Evokuje to v mysli zátarasu našich možností. Naše Duše může být neustále mladá a její možností jsou "nekonečné" ve všech různorodých směrech našich životů.

Člověk nemusí své nápady uskutečnovat vždy ve jménu světstké slávy, nabízí se zde poslechnout intuici svého Srdce a pro potěšení si plnit svá utajená a letitá přání.

Naše Síla Ducha vychází hlavně ze Srdce, odkud prýští radost, Radost, která je mnohdy otevřena až poté, když je Toto dovoleno....a když to dovolíme my a dáme-li přednost Srdci před rozumem.

Nechť pro nás pro všechny tedy tato úvodní myšlenka neplatí. Člověk může rozkvétat vždy jako květina.

Děkuji a přeji mnoho krásných chvil.

Se srdečným pozdravem.

Danuše