Zatímco před zahájením biologické léčby prožili pacienti v průměru 10,9 dní s migrénou měsíčně, po devíti měsících od zahájení terapie došlo k výraznému poklesu – na 3,1 dnů. Lidé trpící migrénou podle dat z registru také přestali už po šesti měsících nadužívat akutní léky na bolest hlavy.

„Přílišná konzumace akutních léků, jako jsou analgetika nebo triptany, paradoxně vede ke vzniku bolesti hlavy, a lidé se tak ocitají v začarovaném kruhu, kdy na bolest hlavy berou léčiva, která ji při nadměrném užívání způsobují,“ vysvětluje sledování této hodnoty předseda správní rady ReMig MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D., který je zároveň předsedou Sekce pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy České neurologické společnosti.

Úkolem registru ReMig, který je jedním z prvních v Evropě, je lépe a účinněji bojovat s nemocí, kterou v Česku trpí odhadem přes milion lidí. Dle světových studií by to dokonce mohlo být 15 % celé populace, nejčastěji žen ve věku mezi 30 a 39 lety. „Očekáváme, že údaje z registru povedou k lepšímu pochopení potřeb pacientů, k včasnému odeslání správně diagnostikovaných do specializovaných center a ke zmapování efektu biologické léčby této nemoci,“ pokračuje MUDr. Nežádal. Přestože zdravotní pojišťovny již biologickou léčbu proplácí více než dva roky, v Česku ji užívá jen zlomek těch, kteří by na ni měli nárok. „Důvodem je mimo jiné to, že řada lidí nemoc před svým okolím tají – bojí se zlehčování a posměchu – a odhadem 40 % pacientů vůbec neví, že jejich problémy má na svědomí právě migréna. Záchvat migrény přitom dokáže jedince zcela zneschopnit. Není s to pracovat, studovat, starat se o běžné denní věci, a to někdy i několik dnů v kuse,“ popisuje neurolog.

Lékaři mohou biologickou léčbu nasadit v centrech pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kterých je v Česku jednatřicet, jejich seznam lze nalézt například na www.migrena-kompas.cz/centra-pro-lecbu/. Pacient musí splnit určitá kritéria – mít více než čtyři záchvaty měsíčně a projít klasickou preventivní léčbou. Teprve když ta nezabere, může odborník uvažovat o léčbě monoklonálními protilátkami. „Data ukazují, že tato léčba umí snížit počet atak o polovinu a více, kromě toho zkracuje dobu trvání záchvatu a zmírňuje jeho intenzitu. U biologických léků také pozorujeme minimum nežádoucích účinků,“ dodává MUDr. Nežádal.

Registr v současné době nabírá data ze specializovaných center. K závěru loňského roku poskytlo údaje deset z nich, a to o 231 pacientech na biologické léčbě, z toho podíl žen činil 87,9 %. Průměrný věk pacientů byl 46,8 let, nejmladšímu bylo 21 a nejstaršímu 75 let. Většina pacientů (55 %) je středoškolsky vzdělaná, dalších více než 30 % má vysokou školu. Přes 70 % lidí v registru pracuje na plný úvazek, 10 % na částečný, invalidní důchod pobírá jen 7,4 % pacientů. Více než 64 % léčených má migrénu v rodině. Většina si nepamatuje, co jejich nemoc poprvé spustilo. Ti, co si to pamatují, uvádí nejčastěji stres, 9,5 % pacientek uvedlo jako spouštěcí událost první menstruaci. Celkem 58,9 % pacientů trpí kromě migrény dalším přidruženým onemocněním, nejčastěji psychiatrickým (32,4 %), především depresemi a úzkostmi, poté nemocemi srdce (28,7 %).  

Markéta Pudilová

 O léčbě migrény
V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat léčbu preventivní. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – čtyři a více do měsíce – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Více o migréně na www.migrena-kompas.cz