Objevujte s Vilemínou nové chutě, které ji zaujaly při cestování po Evropě a okolí a inspirujte se i její českou domácí kuchyní pro všechny příležitosti. Vyprávění o  zajímavých jídlech od Itálie až po Litvu a od Turecka po Francii střídají recepty našich babiček.
Začtěte se do vzpomínání na dobu, kdy pouze velmi málo lidí znalo kuskus, avokádo nebo mascarpone a internet se teprve rodil. Vyprávění doplňuje na osmdesát receptů všech chutí.

Více o knize i i jejím vzniku se dočtete zde.

Ukázka - rodinná oslava u kamarádky v Itálii

I italská babička se chtěla podílet na jídelníčku. Vařila hovězí polévku s malinkými nudlovými prstýnky-tortelinami, jeden jako druhý, které byly její chloubou. Na další chod upekla králičí maso na víně s česnekem, rajčaty a rozmarýnem.
Následovalo maso narychlo s listovým salátem. Podával se i žlutý meloun s pršutem a domácí klobásky. A my s kamarádkou chystaly moučníky.
Dorty jsme udělaly snadno. Na dva koupené korpusy jsme navršily krém z tvarohu a másla, že mascarpone je moc tučné. Mimochodem, italský tvaroh není vůbec nakyslý. Ozdobně jsme ho pokladly barevným ovocem, zvlášť pečlivě vybraným, a potřely želatinou, aby neoschlo. Na takovou oslavu se patří mít více druhů moučníků, dalším byla klasická ořechová roláda bez mouky podle receptu, který si kamarádka přinesla z domova. Těmito jednoduchými recepty kamarádka všechny přítomné oslnila, péci takové moučníky doma tam není zvykem a Italky to moc neumějí.
Ale jiná česká jídla v novém domově moc neuplatnila, snad pár v zimě – guláš, bramboráky. V teplém počasí se tam naše klasika vůbec nehodí. Krom toho Italové nechápali naše omáčky: „To jíte mouku s moukou?“, čímž měli na mysli knedlíky a omáčku s jíškou. Ale ani její mladší sousedky moc nevařily, ještě tak strčit pastu do hrnce a k ní něco jednoduchého, maso jen narychlo. Ragú z mletého hovězího na těstoviny už považovali všichni za vyšší kuchařskou, hrozně s tím nadělali. Pizzu doma nikdo nepeče: „Ta kulatá je z kynutého těsta, kdo by se s tím doma mořil, navíc se vytahuje a vytáčí strojem, umět to dotenka je extra profese. Spíš se dělá doma pizza krájená z plechu, z těsta taky kynutého, vyššího, dává se do něj hodně sýra, neztvrdne tak hned. Ale jednodušší je si ji koupit hotovou v krabici.“