Jestli si myslíte, že ne, tak se pletete, protože miminsky umí rozhodně skoro každá máma a určitě v každé zemi po celém světě!

Přivedla mne na to má nejmladší, čtyřletá vnučka. Začala totiž zničehonic mluvit šišlavě, ačkoliv jinak jí pusa jede jak namydlená a až na nějaké výjimky, kdy si „šlápne na jazyk“, vyslovuje celkem dobře. Jak to mluvíš, ptám se. No přeci MIMINSKY! Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, co má na mysli. Ale protože vím, že si vytváří  svá vlastní nová slova, porozuměla jsem. (Příklad: Ten, kdo hodně chodí nakupovat, je podle ní „nákupka“.)

Proč takhle mluvíš, vyzvídala jsem. A její odpověď zněla: No přeci, babí, abych byla roztomilá!

Ale ty jsi roztomilá i tak. Mluv hezky normálně, vždyť by se ti za chvíli děti smály, ty už přeci nejsi miminko! A proč vlastně chceš být roztomilá? Holky (sestry) to tak chtějí, babí!

Začala jsem přemýšlet, proč to chtějí. Asi aby ji, chudinku, nezabily, když je vlastně tak roztomilá. I když se jim hrabe ve věcech a rozbije a ztratí, co může. Je nejmladší ze tří. Tudíž si musí své místo doslova vybojovávat. Ostatní dvě starší ji braly, pokud jim nezasahovala do jejich teritoria a nezačala se vnucovat, že chce být u všeho s nimi. Nevraží na ni nejen sestry, ale tuhle mne napadli i další dva vnuci, že jí nadržuju. Když prý si hráli všichni na schovku, prozradila, kde jsem, stěžoval si vnuk.

Vysvětlovala jsem, proč se malé děti chovají tak, jak se chovají a proč je třeba je ochraňovat, usměrňovat, čili vychovávat a ne napadat. Koukali všichni divně a nevypadalo to, že chápají. A tak jsem vytáhla svůj argument nejtěžšího kalibru: Přinesu své zápisky, co všechno jste v jejím věku prováděli vy, a to teprve uvidíte ! Ty jsi byl nejvíc ze všech ubulený, ty jsi kradla hračky své sestře a rozbíjelas je, ty ses nechtěla o nic dělit atd. atd. a spoustu dalších věcí, které ostatní nesmějí vědět!

Ale to jsem si teda naběhla! Všichni zpozorněli :Jóóó, babí, přines ty zápisky, my to chceme vědět! (Hlavně je bude zajímat, co prováděli ti ostatní, samozřejmě.) A tak jsem si každého zvlášť přitáhla a potichu mu sdělila, co by se ti ostatní o něm vlastně dozvěděli. A nastal obrat. Náhle o mé zápisky nikdo nestál.

No dobrá, uvidíme, jak se to vyvine. Jen aby nezačali všichni mluvit miminsky!