„S nespavostí se v současnosti potýká 30 až 50 procent lidí a přibližně u desetiny z nich se vyvine v chronické onemocnění. Z nejnovějších studií víme, že problém se spánkem vzrostl v posledních letech o 10 procent a podobně rychle narůstá také spotřeba hypnotik, které se k léčbě nespavosti nejčastěji předepisují,“ říká MUDr. Stanislav Konštacký.

Příčiny vzniku nespavosti podle lékařů souvisí především se zrychlujícím se životním tempem, zvyšujícím se průměrným věkem populace a s nepravidelným režimem spánku a bdění. „Nestačí pacienta jednoduše odbýt tím, že mu předepíšeme léky na spaní, které mohou být v některých případech dokonce návykové. Je třeba odhalit příčinu obtíží. Za chronickou nespavost v dospělém věku může až u 90 % pacientů dlouhodobé nevhodné rozložení psychické a fyzické zátěže v průběhu dne. Zbylých 10 % nespí z důvodu tělesné nebo duševní nemoci,“ popisuje MUDr. Konštacký.

Nespavost se projevuje různě
Někdo má problémy usnout a každou noc několik hodin tzv. zírá do stropu, jiný se budí v noci a někteří lidé nemohou spát déle než pár hodin. Odborníci se přitom shodují, že lidé potřebují nepřerušovaným spánkem pravidelně strávit šest až osm hodin. Zregenerovat tělo i mysl za tři nebo čtyři hodiny podle nich není možné. „U řady pacientů se nespavost objevila v souvislosti s pandemií koronaviru. Připisuji to především tomu, že se jim dramaticky změnila náplň dne. Ubylo fyzické zátěže a významně naopak vzrostlo psychické napětí.

Za nespavostí může stát i prodělání nemoci covid-19 – kdy ale tzv. pocovidové příznaky odezní, je těžké určit,“ vysvětluje MUDr. Konštacký. Chronická nespavost zhoršuje nejen kvalitu života pacientů, ale je i nebezpečná, protože se organismus velmi vyčerpává. „Neznám nikoho, kdo v noci nespí a druhý den je čilý. Nespavost patří k problémům, které se musí léčit, jinak pacientům hrozí psychické i fyzické následky vlivem dlouhodobé únavy,“ říká MUDr. Konštacký.

Budování vhodných návyků

Pokud lékař vyloučí, že nespavost způsobuje jiné onemocnění, je namístě podpořit kvalitní spánek budováním vhodných návyků. Pacient by se měl například probouzet každý den ve stejnou hodinu bez ohledu na to, zda je pracovní den nebo víkend. Lékaři naopak nedoporučují podřimování ve dne, protože to může narušit kvalitu nočního spánku. Ve večerních hodinách by se měli lidé věnovat věcem, které je uklidňují, a řešení problémů nechat až na druhý den. „Postel slouží ke spánku a intimnímu životu. Práce, hádky ani sledování televize do ložnice nepatří. Jestliže budeme na lůžku prožívat stavy úzkostí například z práce, s velkou pravděpodobností spánek narušíme,“ uzavírá MUDr. Konštacký.