Zmíněný průměrný starobní důchod by po celkovém zvýšení o 805 korun měl dosahovat částky 16 280 korun, což odpovídá zhruba 43 procentům průměrné mzdy. Nárůst oproti letošnímu roku bude představovat 5,2 procenta, pokud by se neschválilo přilepšení o 300 korun, pak by to bylo jen o 3,3 procenta. Kromě toho se promítne do výše důchodu i valorizace základní výměry o 350 korun. Zjednodušeně se dá říct, že si běžný důchodce (neplatí to například pokud dostáváte důchod i ze zahraničí) polepší nejméně o 650 korun.  

Jak si polepší lidé s různými důchody ukazuje následující tabulka, která obsahuje modelové příklady:  

                                                                                                                                   Zdroj: MPSV
 

„„Definitivně jsme udělali tečku za navýšením důchodů o 805 korun. Tam je navýšení o 350 korun základní výměry, o 300 korun pevná částka,“ potvrdila na tiskové konferenci ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Konkrétní zvýšení důchodu se bude vypočítávat tak, že se k základní výměře připočte 350 Kč (v příštím roce bude činit tato základní výměra 3900 korun). K procentní výměře se pak připočte 1,3 procenta její nynější hodnoty a také 300 korun. Pokud by se nepodařilo prosadit 300 korun navíc, pak by si například důchodce s příjmem 8000 korun polepšil jen o 408 korun, zatímco ten, kdo pobírá 20 tisíc, by dostal navíc 564 korun. U vyšších částek by se pomyslné nůžky rozevíraly ještě více. „Přitom právě pro důchodce s nízkými  příjmy je každá stokoruna výrazným přilepšením. Díky 300 korunám navíc je navýšení mnohem spravedlivější,“ konstatuje Jana Maláčová.

Novinky od roku 2023
Obě komory parlamentu už v létě odsouhlasily i další změny, které budou platit od začátku roku 2023. Půjde o tzv. výchovné, které by mělo všem primárně pečujícím rodičům o děti přilepšit k důchodu  o 500 Kč za každé vychované dítě. „Jedná se především o ženy, u nichž je průměrná výše důchodů o téměř tři tisíce korun nižší než u mužů. Přitom se zasloužily o výchovu nové generace, která ze svých příjmů mimo jiné přispívá i do důchodového systému,“ vysvětluje Jana Maláčová. Schválený byl dřívější odchod do důchodu u záchranářů. Záměrem MPSV je i dřívější odchod do důchodu u pracovníků v náročných profesích, aniž by se měnila výše jejich penze.