Jeden výlet do Hradce  Králové zorganizovala íčkařka Vlaďka už loni. Tenkrát jsem však nemohla jet a dost mě to mrzelo. Zajásala jsem, když jsem viděla její opakovanou pozvánku. A za krásného letního dne jsem se s kamarádkou vypravila na výlet do Hradce Králové.

Na nádraží už na nás čekala Vlaďka, pardubická Dana s kamarádkou a dokonce i Anička ze vzdáleného Rožnova. Hradec vůbec neznám, tak jsem se ráda nechala vést rozmáchlým krajským městem s rukopisem architekta Gočára. Můj orientační smysl jsem ukázala hned u mostu přes Labe, když jsem prohlásila, že tudy bych doplavala až domů. Ne, tam jsou Krkonoše, opáčila Vlaďka, když viděla, kterým směrem se dívám.

Jeden článek o výletu do Hradce už tu byl od Aničky, proto to vezmu letem světem. Doloudaly jsme se na náměstí a výzvě zvané Bílá věž jsem samozřejmě nemohla odolat. Kolena mi zatím (ťuk ťuk) slouží, a tak jsem se ve čtveřici výletnic vydala vstříc 226 schodům vzhůru do hradeckého povětří. Dřevěné schody ve věži září novotou, a to doslova. Dokonce jsou i podsvícené. V dolejší části věže je vystavený nádherný tři a půl metru vysoký skleněný model věže, dílo novoborských sklářů. Podle mého názoru by zasloužil kolem sebe mnohem větší prostor, aby lépe vynikl. Vrátím se ale nahoru na ochoz, ze kterého se nám naskytl překrásný pohled na město dole pod námi. Počasí Vlaďka objednala na jedničku s hvězdičkou a na věži bych vydržela mnohem déle. Dole však mávala Anička jako zrnko máku a my jsme se vydaly zpátky dolů na zem.

Obešly jsme historické náměstí, usadily se u Potrefené husy na oběd a odtud se vydaly – už bez pardubických děvčat – průchodem Bono publico na terasy a dál do Jiráskových sadů s dřevěným kostelíkem. Prošly jsme rozsáhlým parkem, postály u soutoku Orlice s Labem a kolem historické elektrárny Hučák se pomalu vydaly na zpáteční cestu k nádraží. Poseděly jsme ještě na zahrádce kavárny u dortíčků a zbytek cesty k nádraží nás dovezl trolejbus.

Končil další z krásných výletů s i60 a já děkuji Vlaďce za pozvání a bezvadné průvodcovské služby a ostatním účastnicím výletu za bezva společnost. Podívejte se se mnou na Hradec Králové (nejen) z výšky Bílé věže.