Nemoc způsobuje otoky a bolesti kloubů, v nichž zánět postupně ničí vazy, chrupavky a kosti. Výsledkem může být těžce deformovaný, bolestivý kloub, jenž výrazně ztratil svou pohyblivost.

Nejsou-li pacienti dobře léčeni, výrazně jim klesá kvalita života a dožívají se o 5 až 10 let méně. Nemoc je sice nevyléčitelná, ale je-li léčba zahájena včas, významná část nemocných dosáhne stavu bez příznaků a projevů onemocnění nebo se bude aspoň nemoc projevovat jen mírně (nízká aktivita). Mohou se také zlepšit funkční schopnosti kloubů a zabrání se jejich nevratnému poškození.

Součástí péče o nemocné je dále léčba bolesti, fyzioterapie a rehabilitace včetně lázní. Důležitá je také sociální a psychologická podpora. Někteří nemocní podstupují chirurgické zákroky. 

Revmatoidní artritida (RA) je tedy těžké a komplikované onemocnění z kategorie autoimunitních chorob. „Na rozdíl od tzv. degenerativních onemocnění, které přicházejí s věkem a opotřebováním pohybového aparátu (tzv. artróza), jsou revmatická onemocnění zánětlivého rázu a podstatně rychleji směřují k poruchám hybnosti a viditelným změnám na kloubech,“ upozorňuje Národní zdravotnický informační portál (NZIP).

Příznaky se rozvíjejí nejčastěji mezi 20. a 50. rokem věku. Nemoc se může projevit horečkou, únavou a hubnutím; někdy se mohou objevit i revmatické uzly (podkožní boule velké několik milimetrů až centimetrů). Zánět může zasáhnout i plíce, oči, srdce či cévy. Proto jsou nejčastější příčinou smrti kardiovaskulární onemocnění.

Mezi nejčastější příznaky artritidy patří: bolest kloubů, ztuhlost kloubů a jejich otoky.

Zejména na začátku onemocnění se objevují bolesti kloubů různé intenzity. Klidová bolest a ztuhlost je horší ráno a obvykle trvá déle než hodinu. Nejdříve bývají postiženy kolenní klouby a klouby prstů a ruky. Zánět se projeví otokem, bolestivostí na pohmat a teplejší kůží.

RA nejprve napadá měkké tkáně kloubu, začíná zánětem v kloubní výstelce (tkáň, která vystýlá vnitřek kloubu).  Podobný zánět může vzniknout i ve šlachách a v kolemkloubních váčcích. Kosti jsou postiženy osteoporózou (úbytek vápníku).

Do odborné ordinace revmatologa by se nemocní měli objednat s doporučením od praktického anebo jiného ošetřujícího lékaře. Nemoc revmatologové diagnostikují na základě svého nálezu zánětu v kloubech a výsledků dalších vyšetření, jako je rentgen, ultrazvuk (sono) či odběr krve.

Vývoj nemoci lze zvrátit nebo aspoň pozastavit, je-li nemoc včas rozpoznána a léčena. Za časnou RA se považuje onemocnění s trváním příznaků do 6 měsíců.

Léčbu RA vede lékař specialista – revmatolog, který má o jejím postupu rozhodovat společně s pacientem s respektem k jeho postojům a hodnotám, čemuž se říká sdílené rozhodování. Rozhodnutí přitom vycházejí z aktivity onemocnění, úrovně poškození kloubů, případných dalších chorob pacienta a bezpečnosti léčby.

Základem léčby jsou léky, které zpomalují postižení kloubů a zlepšují funkční schopnosti, kvalitu života a práceschopnost nemocných. Patří k nim glukokortikoidy, chorobu modifikující léky a léky na snížení bolesti (nesteroidní antirevmatika a analgetika).

Revmatolog by měl pacientovi doporučit další odborníky, jako například fyzioterapeuta a ergoterapeuta, dietologa/nutričního terapeuta, psychologa/psychiatra, chirurga, sexuologa.

Rovněž je důležité, aby pacient zároveň chodil na rehabilitaci a pravidelně cvičil. Cvičení mu pomůže zachovat maximální rozsah kloubů a jejich funkční schopnost. V pokročilejších případech je potřebná spolupráce jeho revmatologa s protetikem (odborník na pomůcky typu ortéza či protéza), případně s ortopedem se znalostí problematiky revmatochirurgie.

Detailnější informace o revmatoidní artritidě, její léčbě a rehabilitaci a mnoho dalších se dozvíte v přiloženém eBooku, který byl zpracován s využitím odborných materiálů České revmatologické společnosti a dalších organizací.

Více informací o revmatoidní artritidě, příznacích a léčbě najdete v přiloženém e-booku, který si můžete stáhnout do svého počítače (soubor ke stažení pod článkem).