Nejlepší podmínky pro aktivní seniory nabízí v rámci Evropské unie Švédsko, Finsko a Dánsko. Naopak nejhorší možnosti jsou v Polsku, Litvě a na Maltě. Česko skončilo v žebříčku sedmadvaceti unijních států dvanácté a z postkomunistických zemí dopadlo nejlépe.

Pořadí (index) sestavil mezinárodní tým expertů k letošnímu evropskému roku aktivního stárnutí. Má poukázat na nevyužitý potenciál starších lidí v jednotlivých zemích. Sleduje celkem čtyři oblasti – zaměstnávání, podíl na chodu společnosti a politice, možnost nezávislého a soběstačného života a okolní prostředí.

Švédsko získalo 41 bodů. Požadované podmínky se mu tak podařilo naplnit zhruba ze dvou pětin. Poslední Malta si vysloužila 23 bodů. Česko mělo 33 bodů, zvládlo tak třetinu požadavků. Stejný celkový index jako České republice připadl i Rakousku, Belgii a Lucembursku. Slovensko skončilo na 24. místě s 27 body. „Číselné hodnoty indexu ukazují, že i země na špičce mají dál co zlepšovat. Například Švédsko nedosahuje téměř z 60 procent žádoucího stavu, u zemí na druhé straně žebříčku jako Malta, Litva, Polsko, Slovensko a Maďarsko je tato propast dokonce přes 70 procent,“ uvedli autoři indexu.

O pořadí jednotlivých zemí rozhodovaly výsledky v jednotlivých oblastech. V žebříčku zaměstnávání lidí předdůchodového a důchodového věku skončila Česká republika na čtrnácté příčce. Z postkomunistických zemí ji předstihly Litva, Lotyško a Rumunsko. Za Českem pak bylo Rakousko, Řecko, Slovinsko, Francie či Itálie. V možnostech podílet se na politice, věnovat se dobrovolnictví či se starat o vnoučata se Česká republika dostala v sedmadvacítce na jedenácté místo.

Stejná příčka jí připadla i po posouzení soběstačného a nezávislého žití. Odborníci sledovali fyzickou aktivitu, přístup ke službám, finanční zajištění či učení. První místo obsadilo Dánsko, poslední Lotyšsko. Ve čtvrté kategorii se autoři zaměřili na dobu dožití, zdraví, psychickou pohodu, používání moderních technologií či společenské kontakty. Tyto ukazatele Česko odsunuly na čtrnáctou pozici. První příčku obsadilo Švédsko, poslední Rumunsko.

Autoři podotýkají, že mezi indexem aktivního stárnutí a hrubým domácím produktem na obyvatele je vazba. Země s vyšším standardem nabízejí obvykle lepší podmínky k aktivnímu stárnutí.

Index vypracoval tým Evropského centra pro sociální politiku a výzkum ve Vídni s podporou Evropské komise a ekonomické komise OSN pro Evropu (UNECE). Výsledky mají posloužit pro přijetí opatření ke zlepšení situace v jednotlivých státech. Ministryně práce Ludmila Müllerová k tomu uvedla, že její úřad dokončuje plán kroků na podporu aktivního stárnutí na roky 2013 až 2017. Dokument dostane ke schválení vláda v lednu.