Představí spisovatelův oblíbený kout naší země, malebnou krajinu s rybníky, lesy i pozůstatky industriální architektury. Poodhalí také zajímavou historii místa, v níž dříve pracovaly hutě, tlouklo kovové srdce hamrů, sléváren a strojíren.

„Výstava představí dobové kresby, fotografie i rekonstrukce pravděpodobné podoby budov, které zde kdysi stávaly a dodnes tu po nich nacházíme stopy. Mapuje také vývoj místního průmyslu zpracovávání kovů, který dal krajině její nezaměnitelný ráz i dramatičnost. Výstava bude instalována v prostorách prvorepublikové spisovatelovy garáže,“ říká ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Nová expozice se tu představí veřejnosti v sobotu 25. září.

„Podle Olgy Scheinpflugové považoval její manžel Karel Čapek zdejší krajinu za nejčeštější kout naší země,“ připomíná Zdeněk Vacek. A dodává, že současný památník původně sloužil jako správní budova místních válcoven a strojíren. Karel Čapek a jeho žena Olga pak dům dostali od jeho majitele a spisovatelova příbuzného Václava Palivce k doživotnímu užívání – coby svatební dar. „Karel Čapek se původně zdráhal velkorysý dárek přijmout, navíc namítal, že o dům na venkově nikdy nestál. Ostatně na Vinohradech měl krásnou vilu s pěstěnou zahradou. Když se ale přijel na Starou Huť podívat, prostorný dům umístěný pod hrází rybníka i půvabná okolní krajina mu okamžitě učarovaly,“ dodává Zdeněk Vacek.

Od hamru po letní sídlo

Výstava v Památníku Karla Čapka mapuje rozvoj tamního železářství od roku 1674. Tehdy tu Mansfeldové, vlastníci panství, založili první huť na výrobu a zpracování železa. „I na pozemku dnešního památníku stál od roku 1768 hamr na zkujňování surového železa a vykování hutních polotovarů. A protože byl nejvýše po vodě, vžil se pro něj název První, ale i Stržský či Josefodol podle jména přilehlého rybníka a údolí pod ním,“ vypráví Zdeněk Vacek.

Později tu vyrostla takzvaná pudlovna s válcovnou plechů a tyčí, první na Podbrdsku. Po jejím dokončení v roce 1840 se ale ukázalo, že vodní tok je k jejímu pohonu slabý a zařízení tak není provozuschopné. Pudlovna se proto změnila ve strojírnu, na jejímž vzniku se podílel i pražský Breitfeldův podnik, základ pozdějšího koncernu ČKD. Ani strojírna tu však neměla dlouhého trvání: v roce 1890 vyhořela. Zbyly jen správní, obytné a hospodářské budovy. A právě bývalá správní budova se v roce 1935 stala venkovským domem Karla Čapka.

Expozice se věnuje i ukázkám současné produkce tradiční místní slévárny rodiny Svojitkových. Firma nesoucí název osady Stará Huť je dodnes jednou z mála uměleckých sléváren v tuzemsku. Už více než sto let se věnuje produkci bronzových a litinových předmětů, které fortel českých slévačů proslavily i v zahraničí. „Návštěvníkům ukážeme reprezentativní výběr výrobků z těchto fascinujících materiálů, pocházejících jak z minulých dob, tak ze současnosti. Na jednom místě je tak možné srovnat historická a moderní designová díla,“ poznamenává Vacek.

Procházka s Čapkem-turistou a podkovy pro štěstí

Krajinu Karla Čapka, kde se mísí poezie lesů, říček a rybníků s dramatičností industriální minulosti, si lze projít i jako turista. „Představu o tomto působivém koutě země si návštěvník nejlépe udělá při vycházce po Naučné stezce Karla Čapka. Začíná u Památníku a pokračuje ve třech různě dlouhých okruzích značených siluetou pejska Dášeňky. Jsou na ní louky, rybníky, říčka Kocába, mokřady a zbytky hamrů. Stezka upozorňuje i na řadu vzácných živočichů,“ popisuje Vacek.

Po jednotlivých zastaveních Karel Čapek sám rád chodil, anebo jezdil i se svými přáteli z uměleckých kruhů, kteří ho tu navštěvovali. Přímo na Strži se pak realizoval jako zahradník nebo spíš jako zahradní architekt. S místními řemeslníky stavěl u domu zadní verandu, pergolu, prořezával stromy nebo čistil koryto potoka. Byl také velkým milovníkem přírody a patřil k zastáncům její ochrany už v dobách, kdy to ještě zdaleka nebylo běžné.

„V přízemí domu se dochovaly dvě podkovy zasazené do prahu ještě za Čapka. Šlápnout na ně a něco si při tom přát dnes mohou návštěvníci vstupující do místnosti s videoprojekcí a krátkodobou výstavou Cesta do hlubin robotovy duše. Ta je prodloužena až do 31. března 2022,“ doplňuje Vacek.

Jana Bryndová

Víte, že…
… Karel Čapek raději cestoval pomalou železniční lokálkou zastavující na každé mezi, než rychlíkem? Při svých putováních cizími zeměmi se zajímal o obyčejné lidi, jejich kulturu, kroje, řeč a zvyky.
… Čapek miloval toulky přírodou a pilně se věnoval botanice? Třeba v Alpách nechal řidiče zastavit „snad stokrát za den“ a zajímal se o květiny i další rostliny, kterých si z okénka vozu všiml.
… vzácností místní přírody dodnes je ledňáček, létající drahokam a ozdoba potoka vytékajícího z rybníka Strž?
… Karel Čapek měl rád i vysokohorskou turistiku? Navíc mu ji lékaři – počínaje otcem Antonínem Čapkem – vřele doporučovali už s ohledem na jeho chatrné zdraví. Trpěl totiž Bechtěrevovou nemocí. Ta mu deformovala hrudník, takže se mu obtížně dýchalo. Rád se vydával třeba do Tater nebo do Alp.
… na výlety se tehdy chodívalo v turistickém obleku včetně vázanky a sáčka? Takový outfit by nám už dnes přišel příliš formální a nepraktický. Komicky působily zejména kalhoty – pumpky a vysoké podkolenky. Oděv doplňoval chlebník přes rameno.
… Čapek si opatřil starou mapu, kde zjistil, že se místu dříve říkalo Na Strži? Název se mu líbil daleko více než prozaický Josefodol – jméno továrny, k níž dům původně patřil.